Podrobnosti o vzniku místní sokolské jednoty před 150 lety se dozvídáme díky Karlu Čepelákovi, majiteli tiskárny v Sobotce, jenž je autorem první spolkové kroniky.

Čepelák v knize zachytil všechny události, které jednotu potkaly do roku 1935, poté funkci předal Karlu Hazuchovi, jenž se stal jeho nástupcem.

Díky jeho píli a důslednosti máme dnes přehled o nejranějších začátcích a šíření sokolské myšlenky ve městě.

Kronika

Z kroniky se dozvídáme, že ještě před vznikem Sokola se v Mladé Boleslavi těšil velké přízni zápas a šerm.
Ustavující valná hromada Sokola se konala 11. června 1863 v hostinci U modrého hroznu a účastnilo se jí 32 členů, kteří prvním starostou zvolili právníka, politika a budoucího starostu města Karla Mattuše.

Podmínky pro cvičení byly v tomto raném období různorodé. Sokolové se scházeli na dvoře gymnázia, v případě nepřízně počasí v sálech hostinců. Častými hosty byli U Hroznu, U Zlatého věnce nebo ve Flaklovce.

Od prostých cviků se cvičenci, kterých v těchto dobách bylo mezi deseti a dvaceti, zvolna dostávali ke složitějším úkonům. To zejména v souvislosti s pořizováním nového gymnastického nářadí, které z Prahy dovážel bratr Sedláček. Jeho zásluhou se sokolové učili na hrazdě bradlech, kruzích a dokonce i na koni.

Pro Karla Čepeláka se stala kronika životním dílem. Proto ji během německé okupace důsledně ukrýval.
Aby nebyla nacisty zničena, nechal ji zaletovat do plechové krabice a rodinou Karla Perného zakopat do země na zahradě u chaty v Jabkenicích.

Po Čepelákově smrti v roce 1947 řečník na pietním rozloučení v sokolovně prohlásil, že právě kronika se stala jeho nehynoucím pomníkem.

Prapor

Místní sokolská jednota disponovala krátce po svém založení pouze výletním praporem.
O tom slavnostním, jakým se mohla honosit pražská sokolská obec, si mohli mladoboleslavští sokolové zatím nechat pouze zdát.

Kvalitní milánské hedvábí, z něhož se prapory nechávaly vyrábět, bylo příliš drahé. Sokolové proto uspořádali sbírku a prostředky na prapor se jim dát dohromady podařilo. O jeho vyhotovení se postarala skupina dam, v čele s paní starostovou Zviklovou.

Prapor červené barvy s bílým nápisem Sokol mladoboleslavský z jedné strany a heslem Tužme se ze strany druhé byl ozdoben stříbrným třepením.

Jednota prapor slavnostně převzala 18. května 1866 za přítomnosti hodnostářů z města i okresu a za účasti samotného náčelníka Jednoty pražské Miroslava Tyrše.

Součástí slavnosti měl být společný výlet do Michalovic, ke kterému kvůli nepřízni počasí nedošlo. Náhrada však byla víc než dostatečná. Sokolové si zacvičili pod Tyršovým vedením. A to pro sportovce byla jistě velká odměna.