Pavel Kverek před časem získal v rámci projektu Deníku Řád srdce za svoji neutuchající lásku, práci a výchovu k přírodě, především ke slavíkům. A nyní přichází ocenění odborné.

Ocenění výboru České ornitologické společnosti mu bylo uděleno za práci směřující k ochraně ptactva, jeho prostředí, k prohlubování znalostí o ptácích v České republice či propagaci ČSO. 

„Cena mi byla udělena za slavíky, jak taky jinak. Prý od výzkumných aktivit v terénu, přes jejich širokou propagaci v médiích, prostřednictvím Slavičího blogu, Slavičího háje či knížky Slavík z dubového lesa až po příkladné využití k ochraně ptáků i přírody obecně,“ uvedl Pavel Kverek.

Cenu si převzal na výroční členské schůzi společnosti v Písku.

"Získal jsem v krátké době dvě ceny, jednak onen Řád srdce a pak tuto odbornou cenu. Kdybych měl odpovědět, které si vážím více, tak musím říci, že obou stejně. První je od veřejnosti, od čtenářů Deníku, druhá od odborníků. To je ideální kombinace,“ uvedl Pavel Kverek.

Ta první je podle něho nádherná v tom, že je hlavně za jeho vztah ke krajině boleslavského Pojizeří, a ke které dává doslova srdce. To druhé ocenění je pro oblíbeného ornitologa velkou motivací jít s výzkumem ještě dál. 

Pavel Kverek žije slavičím životem už 35 let. Podle všeho v naší republice tak dlouhou specializací vydrží žít málokdo „Já třeba dokážu například oddělit slavičí zpěváky výborné od břídilů. Ano, tak to u slavíků chodí a neliší se příliš od lidí. Někdo má hlas skvělý, umí s ním zacházet, jinému to nejde a neuspěje,“ usmívá se.

Při děkovné řeči na setkání v Písku přirovnal svoji činnost k cestě po kolejích. „Každý jeden pražec je metou za metou, posouvající člověka dál. A jak nohy šlapou, přibývá zkušeností i spokojenosti nad ušlou cestou a jenom si říkáte – kéž pár těch pražců přede mnou ještě leží. Když cesta je natolik vzrušující! Takže, abych to shrnul. Se slavíky už zůstanu a s jejich krajinou taky. Je totiž i moje,“ říká rozhodně s oceněním v ruce.

Ornitolog Pavel Kverek z Kněžmostu u Mladé Boleslavi obdržel významné ocenění od ornitologické společnosti.

Ornitolog Pavel Kverek z Kněžmostu u Mladé Boleslavi obdržel významné ocenění od ornitologické společnosti. Autor: archiv PK

Co vlastně od pozorování slavíků Pavel Kverek očekává? Není za těch 35 let už vše prozkoumané? „Ale kdepak. Zkraje jsem si taky říkal – půjde spíš o chytání pro kroužkování. O čekání, jestli třeba někdo některého z označených kroužkem nenajde ležet mrtvého či si jej neuloví k obživě v Africe nebo na jihu Evropy a kroužek mu uvízne mezi zuby. Že až ho vyplivne, přečte to číslo a nahlásí do muzea v Praze. A já se z toho dozvím, kam můj slavík doletěl. Tak to mne drželo zhruba do roku devadesát. Než jsem se naučil sledovat spoustu zajímavostí u chycených slavíků. Poté můj soubor biometrických údajů od nich natolik zaujal švýcarské kolegy, že když stavěli na nohy obšírnou studii o slavíku obecném od Španělska po Bulharsko, za Česko nabídli spolupráci mně,“ popisuje. 

A přišly také i objevy pro vědu. Poznatky, které dosud nikdo neučinil. Říká, že objevovat lze pořád, ale tvrdí, že štěstí přeje připraveným. 

Pavel Kverek jezdí s týmem už roky do Polska. „Tam nás čeká báječný úkol, o kterém ale budu mluvit, až bude za námi a skončí-li úspěchem, pak se podělím. Tady u nás budu dál zapisovat první slavičí návraty do Knihy příletů, kterou vedu desítky let. Budu schytávat ke kontrole staré známé, pokud jim to ještě vyjde s návratem, kroužkovat nové i čerstvě narozené. Budu o nich mluvit, psát, budu se přimlouvat za jejich hnízdiště, tolik ohrožená. Budu chodit dál tou naší krajinou, krajinou před rájem. Budu o ní přinášet neuvěřitelnosti, které už nemožno najít hned napoprvé a někdy ani napodruhé, spíš cestou nazpátek. Nacházet ty, které přežily jen díky tomu, že nejsou vidět. Budu nabádat děti, aby se v domovině učily číst. Aby jí porozuměly, jak se to povedlo mně,“ popisuje dlouze své myšlenky Pavel Kverek.

Ornitolog z Kněžmostu u Mnichova Hradiště je autorem kniha Slavík z dubového lesa. „Tahle kniha se kdysi objevila v nominaci na Jivinského Štefana, ale hlavně se líbila a snad pořád líbí dětem. Není jen pro ně, je i pro dospělé, ale děti, ty se v ní našly dokonale. Mám hodně ohlasů, třeba jak holčička právě přes ni začala konečně i jiné knížky přijímat. To jsou moc příjemná zažívání, někteří z čtenářů ji zvládli i třikrát! Jistě i pro pěkné obrázky od mojí dcery. Mám z toho všeho radost,“ dodává srdcař a Pavel Kverek.