Nervozita, nadšení, radost i slzičky v očích. U dětí i u rodičů. To všechno k prvnímu školnímu dni neodmyslitelně patří.
V pondělí začal nový školní rok i na stovkách škol na Boleslavsku. U slavnostní události nechyběl samozřejmě ani Deník. Žáci vyšších ročníků tenhle den zrovna moc neprožívali, spíš se svorně shodli, že mezi jejich oblíbené datum v kalendáři začátek září určitě nepatří.
Zcela jiná byla ale situace v prvních třídách, kde to těšení na školu bylo jasně cítit ve vzduchu. Nadšení většiny malých prvňáčků bylo až nakažlivé, rodiče si pokradmu utírali slzy dojetí a paní učitelky se usmívaly.
Přestože první školní den netrval ve většině tříd déle než několik desítek minut, i tak si ho prvňáčci i jejich rodiče budou pamatovat po celý život.
Ale nejen žákům a studentům včera začala práce a povinnosti. Cestu do školy v první školní den neabsolvují jen děti školou povinné, ale spolu s nimi také spousta dalších lidí, jejichž práce vám možná ve spojení se školou nevytane jako první, ale bez ní by žádná instituce nemohla fungovat.
Prvňáčky zpravidla doprovázejí rodiče, mnohdy i babičky a dědové. Na nový školní rok se těšila i paní učitelka Lenka Kofroňová. Letos bude mít na starosti jednadvacet prvňáčků v jednom ze dvou prvních ročníků na osmé základní škole.
„Už jsem přestala počítat, kolikátí moji prvňáčci to jsou. Učím třicet let, takže tak polovina z toho byli prvňáčci a pořád mě to baví," říká učitelka první třídy.
„Mám práci jako koníčka, takže se na děti vždycky těším, a když je někdy něco složitého, což k téhle práci patří, umím se od toho oprostit. Doma to ze sebe setřesu a druhý den můžu jít učit znovu," dodává Lenka Kofroňová.
Na přechodu pro chodce usměrňoval dopravu jeden z mnoha asistentů, kteří působí v Mladé Boleslavi již řadu let. Josef Splítek začal u sedmé základní školy ve Václavkově ulici už svou šestou sezónu.
Na dlouhé povídání nebyl před školou čas. Na ulici byl velmi silný provoz. „Někteří školáci jsou v pohodě, s některými je to horší," stačil prohodit pár slov asistent. V reflexní vestě a se zastavovacím terčem pomáhá školákům i jejich doprovodu bezpečně přejít.
Ve školní jídelně v těsném sousedství dvou největších boleslavských škol měli učitelé a děti v první den guláš s těstovinami a také sladké lívanečky.
„Dnes připravujeme asi sedm set jídel, během školního roku to pak bývá kolem tisíce obědů," uvedla na dotaz Deníku vedoucí školní jídelny Marie Kalistová.
Kuchyně vyvařuje nejen pro dvě základní školy, ale také pro školku a pak pro několik dalších zařízení v okolí. „Celkem máme patnáct stálých pracovníků a momentálně dvě pomocné síly," dodává vedoucí.
„Vařím tu už přes deset let, ale jsou tu i kolegyně, které vaří podstatně déle," říká jedna z kuchařek Lenka Vašindová. A stejně jako v ostatních školách, i tady se snaží dětem první školní den zpříjemnit.
