Jedna premiéra skončila, další se připravuje. K tomu je minulostí vyhlášení ankety Zážitek roku. Nejen to jsou aktuální informace z Městského divadla Mladá Boleslav. O tom všem jsme si povídali s ředitelem Františkem Skřípkem.

Pane řediteli, jaké prožíváte období?
Musím říci, že po umělecké stránce se našemu souboru daří. Všechny tři letošní premiéry dopadly dobře, ohlasy máme velice solidní jak od diváků tak od recenzentů. (Naše městečko, Ostře sledované vlaky, Kočičí hra – pozn. red.). Navíc jsme nedávno zažili i celorepublikový úspěch. Na Grand festivalu smíchu v Pardubicích ocenila studentská porota jako nejlepší komedii roku náš muzikál Dědeček automobil.

Jaký to byl pocit, když jste s režisérem Radkem Balašem přebírali v Pardubicích ocenění?
Samozřejmě to je krásný pocit. Je to především ocenění práce našich mladoboleslavských umělců. My dva jsme přebírali cenu, ale za tím úspěchem stojí velké množství lidí, kterým bych tímto chtěl moc poděkovat. Záznam z předávání bude vysílat Česká televize na programu ČT2 25. dubna, tedy na Velikonoční pondělí.

Vy ale budete zastoupeni i na dalším festivalu, že?
Ano, přesně tak. S inscenací režiséra Pavla Kheka Faust a Markétka zamíříme v červnu do Hradce Králové, kde se koná mezinárodní festival Divadlo evropských regionů. Účinkovat na tomto prestižním festivalu je velká čest.

Před vámi je další premiéra – Nebezpečné vztahy.
Silné, stále aktuální téma z 18.století, slavný, několikrát zfilmovaný příběh hraběte Valmonta. Premiéra inscenace režiséra Kheka je plánována na 29. duben. No a na květen připravujeme světovou novinku – původní hru v režii Ondřeje Havelky, kterou napsal Martin Vačkář. Jmenovat se bude Zločin v Posázavském pacifiku. Časově se děj odehrává v prvorepublikovém období , stylově bude připomínat naše populární Muže v offsidu a prozradím snad už jen to, že bude o trampech a trampských osadách.

Můžete alespoň naznačit, jestli v té hře vystoupí i nějaký známý host?
Objeví se v ní kromě těch, které znáte z Mužů v offsidu, i Bohumil Klepl a Jarka Kretschmerová v alternaci s Aničkou Polívkovou.

Vy jste naznačil, že tuhle hru ale provázejí určité problémy.
Ano, to je pravda. Je to větší projekt, který nejsme v současné době sami schopni utáhnout, ekonomicky zajistit. Proto tahle inscenace vzniká v koprodukci s pražským divadlem Kalich, kde se zkouší a kde se bude hrát stejně tak, jako v Mladé Boleslavi.

close zoom_in

Minulostí je vyhlášení čtenářské ankety Boleslavského deníku a fanoušků Městského divadla Zážitek roku. Jak jste s výsledky spokojen?
Nejoblíbenější inscenace Zlomatka, herečka Karolina Frydecká a herec Ota Jirák. Tak to zvolili diváci a já proti výsledkům nic nemám. Je to výborná hra, jsou to výborní herci. Tenhle večer ale byl významný tím, že jsme na Malé scéně oslavili 50 let její existence. Večer s vyhlašováním ankety byl ale tak trochu na delší dobu posledním dějstvím na Malé scéně.

Proč?
Máme za sebou první část rekonstrukce divadla. Při jejím dokončování byly některé nedořešené záležitosti odloženy do druhé etapy. Třeba i to, že na Malé scéně se nyní nedá používat vzduchotechnika. Byla odstavena, není funkční. A my nejsme schopni našim divákům zajistit standardní komfort, který si v ceně vstupenky zakoupili. To prostředí už opravdu není vhodné pro divadelní produkce.

Přes zimu jste ale hráli?
To ano, ale právě při chladném počasí absence vzduchotechniky tolik nevadila, protože se jednoduše o přestávce pomocí průvanu vyvětralo. Nyní, v teplejším počasí už tohle nefunguje.

Druhá etapa rekonstrukce byla naplánována na současné období. Už se začalo s pracemi?
Jak říkám, Malá scéna je uzavřena. Druhá etapa rekonstrukce zatím byla pozastavena. Pan primátor sdělil, že další rozsáhlé stavební práce ve městě se budou realizovat po dokončení stávajících.

Musíte v ekonomicky nelehké době hodně šetřit?
Samozřejmě. Snižujeme veškeré náklady. Například jsme omezili počet premiér. Místo šesti jich letos bude pět. Jedna vznikne v koprodukci. Letošek nebude ekonomicky lehkým rokem, ale budeme bojovat. O hry našeho divadla je velký zájem, máme neustále plné hlediště, víc jak devadesátiprocentní návštěvnost. A to je v dnešní době v divadlech výjimka. Stačí se podívat do jiných měst s podobným počtem obyvatel a porovnat. V tomhle ohledu jsem velmi spokojen. Diváci k nám cestu nacházejí. Věřím, že je to dáno tím, že máme kvalitní soubor a kvalitní repertoár.

Chtěl bych tímto poděkovat jak našim hercům, tak samozřejmě i všem zaměstnancům a především divákům, kteří nám jsou věrni. Naše krásné divadlo mám velmi rád. Obdiv k jeho půvabům sdílím se svým kolegou Josefem Kettnerem i řadou herců. Vždycky, když ráno otevírám dveře do své kanceláře, mám takový zvláštní, nepopsatelný, příjemný pocit, že moje práce má smysl. Ten pocit ale vlastně přichází už ve chvíli, kdy se blížím k nádherné stoleté divadelní budově.

A pak , když procházím kolem vrátnice a tam mne vítá usměvavá paní vrátná, vím, že jsem na svém milovaném místě…