Školáci alergičtí na lepek, mléko či vejce to budou mít v jídelnách zase o trochu jednodušší. Od ledna se díky novele ministerstva školství musí na každém menu přesně dočíst, který alergen je v nabízeném pokrmu obsažen.

Krokem zlepšit stravování ve školní jídelně se vydali také v Dolním Bousově. Jak sdělila ředitelka školy Kateřina Karnová, ze všech jídel vyloučili jako první dochucovadla a polotovary.

Pokud má některé z dětí alergii na lepek, musí si obědy nosit z domova. „Takových případů nemáme tolik, aby se pro ně vyplatilo vařit. Funguje to ale tak, že si děti přinesou připravené jídlo z domova, donesou si ho do jídelny, kde ho kuchařky uloží do lednice a při vydávání obědů ho připraví ohřátý na talíři," popsala běžný postup Kateřina Karnová.

S diabetiky je situace o trochu jiná. Po aplikaci inzulinu mohou jít do jídelny a vybrat si některé z nabízených jídel.

Tím, že kuchařky používají pouze čerstvé suroviny a při vaření nepotřebují dochucovadla, škola dokonce ušetřila. „Samotné nás to překvapilo, ale je to tak. Dochucovadla a polotovary jsou dvakrát tak dražší než čerstvé suroviny. Proto si teď můžeme dovolit kupovat více zeleniny a ovoce," vysvětlila.

Například pro děti v mateřince tak připravují zeleninové saláty, které mohou dle chuti mlsat po celý den. Dopřát si mohou papriky, rajčata, ale také mrkev.

V jídelníčku školáci nově najdou zejména luštěniny, s nimiž se běžně doma nesetkají, například cizrnu či bulgur, což je v podstatě předvařená nalámaná celozrnná pšenice. Zařadili také klasické tresky či lososa. Ryby podávají se sýrem a smetanovou omáčkou. Jako druhé jídlo jsou k dispozici různé zdravé zeleninové saláty. V nabídce jídel se neobjeví ani uzeniny. Ke hrachové kaši tak děti nezakrojí do párku, ale do šunky, která obsahuje devadesát osm procent masa. Kuchařky nově ani nesmaží cibulku v oleji, ale obalí ji v mouce a opraží. Každý si pak může svobodně vybrat, jestli ji chce přidat na pokrmu, nebo ne.

„Když jsme minulý rok v prosinci měli Týden jazyků, spojili jsme ho s mezinárodní kuchyní. Tehdy žáci ochutnávali typická jídla konkrétních zemí. Kromě italských špaget kuchařky připravily řeckou specialitu musaka se zeleninou a nechyběla ani pravá francouzská cibulačka s parmazánem doplněná kuřecím plátkem na sušených rajčatech," vzpomněla na akci, při níž se šestačtyřicet žáků učilo angličtinu od rodilých mluvčích.

Jídlo musí uvařit dvanáctkrát

Aby si ale děti opravdu na nová jídla zvykly, musí je v jídelně uvařit minimálně v tuctu případů.

Jak se říká, každé pozitivum má i své negativum. Nevyhnulo se ani změně jídelníčku v Dolním Bousově. Jak poznamenala Kateřina Karnová, z původních šesti kuchařek zůstaly v kuchyni jen tři. „Rozumím tomu. Byl to pro ně najednou rozdíl nevařit už z polotovarů, ale čerstvých surovin. Navíc ta práce je i víc fyzicky náročnější," dodala ředitelka základní školy.

Kladných ohlasů je však ale stále víc. Pozitivní dopad měla inovace například na počet strávníků. „Spočítali jsme, že se na obědy teď hlásí více lidí. Chodí přibližně 310 dětí a také učitelé," řekla s úsměvem. Podle ní si poděkování zaslouží také místní městský úřad, který škole koupil nový konvektomat za 250 tisíc, bez kterého by modernizaci nešlo uskutečnit. Přibližně od dubna bude školní jídelna vyvařovat i pro strávníky z města a okolí. V současné době přijde oběd pro školáka, kterému je 6 až 10 let, na 24 korun, od 11 do 14 let zaplatí 26 korun a nad 15 let 28 korun.

Novou vyhlášku ministerstva školství dodržují také v bakovské základní škole. Jak vysvětlila ředitelka Zdeňka Dlasková, žáci i jejich rodiče si nabídku jídelny mohou přečíst na webových stránkách. Za každým jídlem je navíc přesně uvedeno, jaký alergen obsahuje. „Pokud má někdo speciální dietu či alergii, nosí si vlastní jídlo. Princip je asi stejný jako všude, takže i u nás ho žákům kuchařky ohřejí a vydají v době oběda," sdělila.

Dnes si školáci například pochutnají na rychlé polévce s vejci a vepřové pečeni s bramborami a dušenou zeleninou.