„Přijít s myšlenkou, že pokud ve třídách není průměrný počet žáků 24, a zároveň škola v každém ročníku druhého stupně nemá alespoň 2 třídy, nedostane finance, je opravdu likvidační nejen pro naši školu,“ vysvětluje Josef Šimůnek, ředitel Masarykovy školy v Brodcích.

Problém totiž je, že třídy, které nedosáhnou potřebný počet dětí, si mají podle této reformy nadále financovat obce ze svého rozpočtu a to včetně platů učitelů.

„Zkusili jsme spočítat obě varianty, v té horší nám vyšlo dofinancování 2,7 milionů, v té mírnější to bylo asi 1,5 milionu korun. Samozřejmě tyhle prostředky k dispozici nemáme, stejně jako většina podobně velkých obcí v okrese,“ potvrzuje starostka Brodců Edita Nová.

Návrh reformy prošel v tichosti, platit by mohl už od příštího ledna, proto se minulý týden vydaly tři stovky řada zástupců obcí, škol a dalších zainteresovaných institucí do senátu na veřejné slyšení, které se problematice věnovalo.

Nechyběla mezi nimi ani starostka Brodců spolu s ředitelem zdejší školy. Přestože to bylo nejpočetnější veřejné slyšení v historii senátu, ministerstvo adekvátní odezvu neposkytlo.

Přitom navrhovaná reforma by měla dopad na regionální školy v celé zemi, jen ve Středočeském kraji se týká 273 škol, z nichž kritéria nesplňuje 245.

„V okrese Mladá Boleslav by snad problémy nepostihly jen školu v Bezně,  dotklo by se to všech obcí do 3000 obyvatel. Ministerstvo tvrdí, že školy nechce zavřít, ale nutně to tak musí dopadnout. Podle tohoto modelu by totiž 80 procent všech škol v republice muselo přejít na systém malotřídek,“ upřesňuje ředitel Šimůnek.

Nehledě na to, že by se výrazně zvedly další náklady, například na dojezd dětí do velkých měst, a také by to znamenalo propuštění obrovského množství lidí – od učitelů po nepedagogické pracovníky.

Brodecká školní jídelna například vaří pro další instituce včetně škol a školek v okolí, službu využívají rovněž místní senioři.

„Škola má na vesnici i řadu jiných funkcí než jen vzdělávací, ale i kulturní a další, a tím, že by zde děti nevyrůstaly, de facto by se vesnici odrodily,“ netají se nesouhlasem Josef Šimůnek.

„Hrozí, že z vesnic se stanou pouhé noclehárny, lidé by museli do měst nejen za prací, ale i za základním vzděláním svých dětí, “ dodává ředitel školy.

„Je nutné, aby o tom lidé věděli a bránili se, dotýká se to nás všech, ve hře je vzdělanost národa,“ uzavírá Nová.