Od začátku letošního roku se totiž bělská základní škola stala fakultní školou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, což jejím žákům otevřelo lepší možnosti studia. „Oslovili nás, zda bychom s nimi chtěli spolupracovat a měli zájem o jejich lektorskou činnost," řekla zástupkyně ředitele Vlasta Dragounová s tím, že jejich nápad okamžitě přivítali.

Přírodovědné obory

Spolupráce obou škol je zaměřena na podporu zájmu žáků o přírodovědné obory, tedy kromě přírodopisu také o zeměpis a vlastivědu. Součástí jsou i odborné exkurze, popularizační akce či vyhledávání a vedení talentovaných žáků.

Celá myšlenka pochází od bývalého žáka bělské školy Jana Hercika, který v Olomouci vystudoval geografii a historii a nyní zde působí jako doktorand. Během svých vysokoškolských studií na základní školu nezapomněl. Naopak, děti se svým oblíbeným oborem seznamoval.
Před dvěma týdny olomoučtí lektoři, tedy studenti posledního ročníku učitelství, připravili pro žáky zeměpisně přírodovědný program v terénu. „Pro děti měla akce obrovský význam. Kromě spousty zážitků se naučily pracovat s moderní technikou, kterou škola není vybavená, například navigací, a nechybělo ani procvičování orientace v mapě," vyjmenovala Vlasta Dragounová.

V Olomouci si nejdříve zajeli na Svatý Kopeček, kde si prohlédli baziliku Navštívení Panny Marie a poté pokračovali do nedaleké zoologické zahrady. Na tomto místě už na žáky kromě zábavy čekal první z mnoha úkolů. „Dostali pracovní listy, které vyplňovali. Při procházce areálu zahrady si museli všímat například, které zvíře je nejrychlejší či nejtěžší," nastínila Vlasta Dragounová.

Geocaching byl dalším bodem programu. Lektoři rozdělili žáky do několika skupin, svěřili jim navigaci a mapu a pustili se s nimi po turistické značce do lesa. Při dobrodružství spolu děti musely spolupracovat a vzájemně si pomáhat. Jak je ale vidět z reakcí v anketě, v dětech hra zanechala zážitky.

V lanovém centru

Zkouškou pro sedmáky či osmáky se stala návštěva lanového centra. „Žáci si vyzkoušeli překážky, které byly nainstalované i několik metrů nad zemí. Překvapila nás odvaha dětí a zároveň jejich statečnost. Několika z nich strach na lanové překážky nedovolil jít a za svým názorem si stály. Nepřemáhaly se," ocenila přístup zástupkyně ředitele, která do Olomouce jela jako zkušený doprovod.

Co ve školácích skutečně je, ukázal i program v ulicích. Opět se spojili do týmu a vyplňovali pracovní listy, v nichž bylo tentokrát přes dvacet úkolů. „Měli se vyfotit s rodilým Hanákem, zapsat si větu v hanáckém nářečí a přeložit ji do srozumitelné češtiny. Dále se měli zvěčnit před místními hradbami, v zahrádce, s malým dítětem, s turistou i s cizincem," vyjmenovala Vlasta Dragounová s tím, že výsledkem byla prezentace, kterou pak představili ostatním.

Ani angličtiny se žáci nebáli. Při oslovení rodilého mluvčího ve městě se dorozuměli, což ukazuje, na jaké úrovni je výuka jazyka na bělské škole.

Rozptýlením pro všechny byla společenská hra laser game, návštěva arcidiecézní muzeu a prohlídka města.

Spolupráce pokračuje

Spolupráce s olomouckou vysokou školou ale nekončí. Jak dodala zástupkyně ředitele, plánují, že by na jaře lektoři přijeli z Moravy právě do Bělé pod Bezdězem. Pokud se vše povede, zúčastní se místní školáci jejich dvoudenního programu v terénu.

Vzdělávací programy fakultní školy mohou ovlivnit žáky i při výběru budoucího studia či povolání. Několik školáků totiž projevilo zájem o seznámení s obory na Univerzitě Palackého.

Otázka: Co se vám nejvíce líbilo při návštěvě Olomouce?

LucieLucie
Já jsem si největší zážitek odnesla z návštěvy lanového centra. Ještě nikdy jsem nic podobného nezažila a bylo zajímavé zkusit si lézt po lanech a různých průlezkách. Strach jsem trochu měla, ale touha vyzkoušet si to byla větší. Překážky byly nad zemí minimálně sedm metrů a jistili jsme se se spolužáky navzájem. Trochu jsem se bála, že by se něco mohlo uvolnit, ale nakonec to dopadlo dobře. Až se mi naskytne možnost znova lézt, nebudu váhat a půjdu do toho.








MichalMichal
Mně se nejvíce líbil geocaching. Hledali jsme v terénu různé věci a používali jsme k tomu navigaci. Můžu říct, že jsem se v mapách orientoval a neztrácel jsem se. Občas to bylo dobrodružství. Vždycky mi ale pomáhá, když si člověk najde v mapě určité body, které jsou dobře vidět. Byli jsme rozděleni do několika skupin, tak jsme se doplňovali. Ještě nevím, jestli bych se chtěl tomuto zaměření věnovat i v budoucnu, uvidím. Teď jsem rád, že jsem se s touto technikou seznámil.








JaroslavJaroslav
Pro mě byla velkým dobrodružstvím laser game, což byla taková společenská hra. Já mám rád tyhle strategie a střílečky. Člověk u nich musí přemýšlet, aby vyhrál. Obecně mě přírodopis a zeměpis baví, ale do hloubky bych se tomu zřejmě věnovat nechtěl. Přehled o tématice bych ale chtěl mít. Jsem rád, že jsme Olomouc navštívili. Bylo to takové zpestření školní výuky. Navíc vysoká škola se mi líbila i zevnitř. Měla moderní vybavení a také dobře připravené lektory.








JiříJiří
Novou zkušenost jsem si odnesl z úkolu, kdy jsme se v ulicích Olomouce měli fotit s cizími lidmi a různými částmi města. Oslovovat kolemjdoucí jsem se ze začátku trochu bál, ale pak už to bylo dobrý. Už jsem si víc věřil. A navíc jsem nebyl sám, ale celá skupina. Vyzkoušel jsem si například, jaké to je oslovit na ulici cizince. Teď vím, že se dokážu bez problémů domluvit, chce to jen cvik a nebát se. Chvilku mi ale trvalo, než jsem se dokázal rozmluvit a najít ta správná slovíčka.








PatrikPatrik
Rád cestuji, a proto se mi moc líbilo, když jsme mohli vylézt na věž. Z ní bylo vidět na celou Olomouc a ještě i mnohem dál. Je to hezké město a má bohatou historii. Navíc jsem tam byl i s kamarády, takže i plnění úkolů bylo tím pádem snazší. Pokud by to šlo, rád bych se do Olomouce ještě podíval. Studovat bych tam ale asi nechtěl. Bavil mě i geocaching. Hledali jsme oranžové obaly z čokoládových vajíček. V nich byly ukryté úkoly, které jsme následně museli splnit.








AnežkaAnežka
Já jsem ocenila, že jsme v Olomouci mohli navštívit místní muzeum. Prohlédli jsme si například barokní obrazy a hodně staré vykopávky, které archeologové našli ve městě. Je zajímavé, co i po letech umí objevit. Možná bych uvažovala o tom, že bych šla do Olomouce studovat, ale ještě nevím, jaký konkrétní obor bych zvolila. Stejně jako kluky i mě bavil geocaching a hledání v mapě. Díky pobytu už se v ní vyznám mnohem lépe. Vím, čeho si třeba všímat, abych se neztratila.








FilipFilip
Fotografování v terénu bylo pro mě asi největším zážitkem a taky velkou zkušeností. Když jsme se měli fotit s lidmi, museli jsme je nejdříve zastavit na ulici. Kluci mě přemluvili, abych zastavil Angličana. Nejdřív se mi do toho sice nechtělo, ale pak jsem se odhodlal. Docela jsme si i porozuměli. Problém byl, že někteří lidé se chtěli fotit, jiní ne, takže nás občas i někdo odmítl. S plněním úkolu jsme ale velké problémy neměli. Byla to zábava. Navíc jsme si přitom i hezky prohlédli město.