Dlouholetí příznivci soutěže v úsporné jízdě se letos na trať vypravili v půjčené Octavii Combi 2.0 TDI DPF/103 kW. Celkově stanulo v sobotu ráno na startovní čáře 48 posádek, které se nevydaly na trasu dlouhou bezmála 330 kilometrů s řvoucím motorem, nýbrž s nohou jen lehce šimrající plynový pedál.

V první etapě je čekala trať Kosmonosy–Litoměřice–Mělník–Mladá Boleslav–Jičín–Nová Paka–Vrchlabí. V tamním závodě, kde se vyrábějí moderní převodovky DG 200, si závodníci vychutnali oběd a následně pokračovali na Novou Paku, Jičín, Mnichovo Hradiště až do Kosmonos.

Letošní ročník se obešel bez účasti Marka Tribuly a Martina Kadlece, kteří po třech vítězstvích rozšířili řady organizátorů a ve spolupráci s pracovníky servisních služeb Škoda vyvinuli zbrusu novou metodu měření paliva, jež letos nahradila kritizované dotankovávání nádrže. Ani nový způsob se však neobešel bez kritiky.

Rozhovor s pány Tribulou a Kadlecem si přečtete ve středečním vydání.
 

Vítězná posádka Pilný – Šíma: Vždy si říkáme, že se připravíme

Skončilo slavnostní vyhlášení výsledků a Jiří Pilný z Kosmonos a Petr Šíma z Mladé Boleslavi, posádka vítězné Octavie, mají za sebou fotografování s putovním pohárem.

Pánové, povězte mi, jak dlouho jste na to vítězství čekali?
Dlouho, poprvé jsme jeli Economy Run v roce 1994, před dvaceti lety. Tehdy ještě každý zvlášť. Od roku 1996 ale už jezdíme společně.

Stačí se podívat do výsledků a je vidět, že jste mnohokrát aspirovali na vítězství. Bylo to často druhé místo?
Často druhé, často třetí. Je ale pravda, že v kategorii dieslových motorů jsme vítězili, bohužel v absolutním pořadí ne.

Jaké jsou vaše tipy na úspornou jízdu? Jak dosahujete tak nízké spotřeby?
Sejdeme se den předem, auto si pořádně projedeme a den poté se s ním vydáme na trať. Za celou tu dobu jsme měli pokaždé jiné auto. Možná jedním jsme jeli dva roky po sobě, ale to byla výjimka. Letos jsme jeli Octavií půjčenou od synovce, rok předtím Citigem půjčeným od škodovky, rok předtím autem mého švagra. Vždycky jedeme tím, co je zrovna k dispozici. Osobně jezdím Octavií, ale ta moje má moc široké gumy a mně se je nechce přezouvat.

Nebyly by vaše výsledky ještě lepší, pokud byste měli se soutěžním autem větší zkušenost?
Asi by byly. My si vždycky po skončení soutěže říkáme, že na příště si auto připravíme. Pak ale není čas.

Zpátky k vašim vlastním zásadám úsporné jízdy. Co byste poradili ostatním řidičům?
Soustředit se na jízdu a věnovat se řízení. Důležité je pozorovat terén, počítač, poslouchat motor…

Oba dva jste místní. Nemyslíte, že znalost okolí je výhodou domácích závodníků?
Možná trochu ano, ale ty tratě se každý rok motají hlavně po okolí, takže pravidelní účastníci Economy Run už to tady také dobře znají. Je potřeba vzít si do ruky mapu, projít si jí s itinerářem v ruce, rozepsat si orientačně časy, aby člověk nenabral zpoždění a nedostal se do časového presu.

Co bylo dnes největším problémem?
Jednoznačně semafory. Nabrali jsme na nich celkově zpoždění až 15 minut. Na druhou stranu nás zachránily.

Tak schválně. Zachránily vás stejně jako naši posádku?
Přesně tak (smích). Ona ta první etapa byla pěkně dlouhá.

Co říkáte na novou metodu měření.
Když se člověk podívá na výsledky, vidí, že obě metody ukazují takřka stejné výsledky. Co se týče organizace, nová metoda je podstatně rychlejší a minimalizuje lidský faktor.

Na závěr by mě zajímalo, zda už plánujete příští ročník. Víte, jakým pojedete vozem?
No jistě, plánujeme toho spoustu, to auto si připravíme. Ale ono to zase dopadne stejně jako vždycky. Doufáme, že to ale dopadne stejně i s tím výsledkem (smích).