Psal se šestnáctý duben roku 1916. Ve stejný den je otevřena rozhledna Zámeček ve Františkových Lázních, která sloužila nejen jako výletní restaurace, ale také nabízela mimořádný pohled do okolí. Lysá hora si připisuje rekord v množství sněhu, který spadl za dvacet čtyři hodin. Jen pro zajímavost to bylo sto osm centimetrů. A v neposlední řadě se tento den ve středočeském Sedleci narodil Jan Svatek, katolický kněz, který později přijal jméno Hroznata a za komunismu si odpykával dvanáct let ve vězení za podvracení republiky.

Jenže šestnáctý duben 1916 je významným datem také pro Mladou Boleslav. V tento den totiž došlo k založení prvního skautského chlapeckého oddílu. Letos je tomu již sto let. Dohromady ho mimo jiné dali profesor Karel Jirák, který učil na boleslavské reálce přírodopis a francouzštinu, a také Josef Tondr.

„V této době trvala již třetí rok první světová válka a ukazoval se zjevně konec třistaleté nadvlády Habsburků nad slovanskými národy. Zásobování obyvatel bylo nedostatečné, ceny stoupaly a byl hlad. Město bylo plné utečenců, hlavně žen a dětí z území postižených válkou. U nového hřbitova stály dřevěné baráky, ve kterých umírali na tyfus a jiné nemoci zajatci. Političtí vůdcové našeho národa, doma i v zahraničí, organizovali odboj," píše Josef Tondr v jedné ze skautských kronik.

160 žáků u tabule

V této ponuré atmosféře, v době nesmělé naděje na lepší časy, se sejde asi sto šedesát žáků na oznámení napsané křídou na orientační tabuli na chodbě reálky. „Slyšíme poprvé slova o světovém bratrství chlapců a děvčat celého světa, slyšíme poprvé slovo junák-skaut. O nejbližším víkendu absolvujeme první výlet na Chlum. Bouřlivé nadšení utlumil příští den nápis na té samé tabuli: Organizace skautů se ruší!," líčí dále v kronice Josef Tondr.

TÁBOR vodních skautů z roku 1969

Asi deset skautů odchází za spoluzakladatelem bratrem Štolbou a domlouvá se v činnosti tajně pokračovat. Scházeli se na Štěpánce v dřevěné klubovně tehdejšího Bruslařského klubu.

I když zatím nebylo ve školách a ústavech skautingu příliš přáno, činnost mladoboleslavských junáků pokračovala dál. V srpnu 1916 se uskutečnil první tábor deseti dětí v jeskyni na Drábských světničkách u Valečova. Zdá se, že organizace může fungovat i tajně. Jenže mladoboleslavské středisko pod vedením bratra Víška, majitele drogerie, čekají o pár desítek let krušné časy. Ironií je, že 28. října 1940 podepisuje K. H. Frank vyhlášku o zrušení jednotné skautské organizace Junák, která vznikla v roce předcházejícím.

Skauti jdou do odboje

Čtvrtého listopadu 1940 obsadilo gestapo ústředí v Praze a nastala tvrdá perzekuce hnutí. Mnozí skauti se zapojili do odboje, jiní prchají za hranice, kde ti starší vstupují do zahraniční armády, aby mohli bojovat proti okupantům.

To je jen velmi stručná historie zdejších skautů, kteří se museli potýkat s různými ránami historie. Několikrát byla organizace oficiálně zrušena, a tak muselo celkem třikrát dojít k obnovení činnosti Junáka. Naposledy v roce 1989.

To a ještě mnohem více nabídne výstava, kterou už ve středu 24. února v 17 hodin otevřou v Muzeu Mladoboleslavska. Kromě historických dokumentů si návštěvníci prohlédnou také dobové pohlednice, skautské odznaky či expedice vodních skautů, které už dvacet let vede Jaroslav Šebek Bubla.

„Oslavy jsme odstartovali už v lednu při Panskautských hrách, což jsou lyžařské závody, kterých se účastní závodníci i z jiných okresů. A 16. dubna, tedy na den přesně po sto letech, je pro boleslavské oddíly připravené překvapení. To je však tajné," dodal s tím, že v rámci oslav se uskuteční Okresní kolo závodu nejmladší skautské generace a 7. května pak bude následovat závod o totem bratra náčelníka a vlajku sestry náčelní. Připomínka významného výročí vyvrcholí Skautským dnem začátkem září.