Ať je teplo nebo zima na houbách je vždycky prima! To je heslo mladoboleslavského „šíleného“ houbaře Tomáše Krejčíka, který si bez hub svůj život snad ani nedokáže představit.

Natřete to "šílenému houbaři"! Pošlte nám své houbové úlovky i vy! Více informací zde.


Denně vyráží po jejich stopě do lesů na Chlum. A jeho oblíbená místa málokdy zklamou. „Podívejte mám tady zase dobrých třicet dubových hřibů,“ přišel se pochlubit s nazdobenou krabičkou do redakce Boleslavského deníku.

Do lesa už vyráží dobré tři neděle a letošní úroda je, jak sám říká, víc než bohatá. Ve svém košíku už z lesa odnesl přes 150 hřibů.

„Sbírám i jiné houby, ale hřiby mám stejně ze všech hub nejradši. Moje nejoblíbenější jídlo je houbová smetanová omáčka s houskovým knedlíkem, ta prostě nemá chybu,“ doporučuje Krejčík houbovou lahůdku. Nepohrdne ale ani smaženicí nebo hřibovými řízky. Většinu svých houbařských úlovků však stejně rozdá mezi známé nebo kamarády. „Houby jsou sice výborné, ale přece jenom mít je na talíři každý den, to by se mi přejedly,“ míní. Jejich hledání se mu ani za ta léta neomrzelo.

Dobrodružné výpravy do lesa jsou pro něj to pravé, a prý jej udržují i ve výborné fyzické kondici. „Záda mě tedy od ohýbání pro houby nebolí, každý den mám v nohách tak patnáct kilometrů. Je to lepší než chodit do posilovny. A hlavně! Z té si domů kromě namožených svalů nic dobrého nepřinesete,“ dodává.

K jeho excelentním houbařským úlovkům patří nález kilo deset těžkého hřibu, který se mu podařilo ukořistit v oboře u Doks loni v říjnu.
Na otázku, zda si přeje deštivé léto, aby zase obří houby narostly, odpovídá: „Mně je to jedno, houby rostou pořád, v zimě, v létě. A když rostou, tak já je najdu. Ideální léto by pro mě bylo přes den teplo a navečer aby sprchlo, to by se mi líbilo,“ uzavírá.