Přestože kolem poledne se teplota vyšplhala přes třicet stupňů, obyvatelé i přátelé obce se zaposlouchali do projevů, který začal starosta Josef Černý. „Žijeme v obci, která je jednou z nejstarších v regionu.V Čechách se název Sezemice objevuje hned třikrát. Jmenovce máme v Sezemicích u Pardubic a další Sezemice jsou součástí Rtyně nad Bílinou. Kdo však stál za původem našich Sezemic, to nevíme," začal svůj proslov na horké návsi Josef Černý.

Jisté však je, že první zmínka o obci je spojena se jménem jednoho z českých knížat, a to Vladislavem I., který ji v památném roce 1115 daroval kladrubskému klášteru. Tehdy se však Sezemice jmenovaly Vladislavice. „Jak dlouho však před tím obec existovala a kdo ji založil, to zůstává zastřeno tajemstvím," poodhaluje další část historie. Postupem doby se o Sezemice vystřídalo několik majitelů, například Havel Jan z Markvartic, Jiří z Dubé či Mikuláš z Berku.

Po Bílé hoře, tedy v roce 1622, bylo panství zkonfiskováno a prodáno Albrechtu z Valdštejna. Po jeho zavraždění připadlo panství Maxmiliánu z Valdštejna. Sezemice od slavného rodu však kupuje kníže Rohan, který Sezemice spolu se Sychrovem vlastnil až do roku 1941.

Sezemice poznamenaly světové války

V novodobé historii prošla obec mnoha změnami. „Samozřejmě její život byl poznamenán i dvěma světovými válkami. Těm, kteří se zúčastnili první války a položili v ní i svůj život, jsme se rozhodli odhalit pamětní desku," sdělil Josef Černý s tím, že tragické stopy v obci, která dnes čítá 114 trvale přihlášených obyvatel, zanechala i druhá válka. Důvodem bylo údajné ukrývání válečného zběha.

Sezemice přežily i kolektivizaci, během níž bylo několik rodin vystěhováno. Dokonce nějaký čas územně spadala pod Loukovec. „V roce 1992 se ale lidé spojili a stali jsme se opět samostatnou obcí. V současné době se katastrálně rozkládáme na 440 hektarech a máme sedmičlenné zastupitelstvo. Rádi bychom uskutečnili mnoho plánů, ale potřebné velké investice do infrastruktury si bez dotační injekce nemůžeme dovolit. Bohužel mezi námi nebydlí ani bohatý podnikatel, ani vlivný politik," dodal starosta. Přesto se však obec může pochlubit dvěma známými rodáky, a to sklářským výtvarníkem profesorem Stanislavem Libenským a medailérem Jiřím Prádlerem. A protože se oba umělci k Sezemicím vždy hrdě hlásili, odhalili jim pamětní desku na obecním úřadě.

Odhalit pamětní desku padlým vojákům v první světové válce pomáhal starostovi vedle stojící čestné stráže Československé obce legionářské z Mladé Boleslavi také Karel Horčička, krajský radní: „Devět set let je dlouhá doba. Tato výročí alespoň mě nutí k zamyšlení, že naše pozemská cesta je poměrně omezená vzhledem ke stáří obce či k zachovalým historickým památkám. Je potřeba také říci, že v současnosti žijeme ve šťastné době pro náš národ. Těžko si tehdejší obyvatelé mohli například před sto lety připomenout výročí. Obávali se o muže ve válce, před dvěma sty lety zase přišel státní bankrot. Dnes válka nehrozí, alespoň ne v našem prostoru," řekl Karel Horčička, který byl na významnou akci pozván jako host. A jelikož sám pochází z Mladé Boleslavi, nešetřil pozitivními slovy.

Program oslav byl více než bohatý. Obyvatelé si prohlédli nově otevřenou výstavu o životě obce v budově bývalé školy, vystoupil folklórní soubor Horačky a k tanci a poslechu hrála odpoledne dechová kapela Živaňanka.

close Sezemice si připomněly 900 let od první zmínky a 130 let výročí místního sboru dobrovolných hasičů zoom_in Stanislav Libenský

Světově proslulý sklářský výtvarník se narodil v roce 1921 v kovárně, která stávala na místě dnešního obecního úřadu. Zemřel v roce 2002. Jeho talent rozpoznal ředitel obecné školy v Osečné. Otec dal nadaného syna na uměleckou sklářskou školu v Boru. Po roce 1938, kdy došlo k zabrání Sudet, přestoupil do Železného Brodu a od roku 1939 pokračoval studium v Praze. V Železném Brodě se seznámil s Jaroslavou Brychtovou, s níž začal spolupracovat. Jejich uměleckou devizou se stala především technologie skla taveného v sádrové formě. Během druhé poloviny 20. století se jejich realizace staly součástí moderní, ale i historické architektury.






close Sezemice si připomněly 900 let od první zmínky a 130 let výročí místního sboru dobrovolných hasičů zoom_in Jiří Prádler

Přední český medailér a sochař se narodil v roce 1929 v Sezemicích v čp. 15 a zemřel v roce 1993. V letech 1945 1949 studoval na Vyšší klenotnické škole v Turnově pod vedením učitele Josefa Bezemka. Po maturitě v roce 1949 složil zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze a byl přijat do sochařské školy Karla Pokorného, později přešel do speciálního medailérského ateliéru Otakara Španiela. Jiří Prádler je autorem státních vyznamenání, vysokoškolských insignií, návrhu posledního českého desetihaléře, ale i sochařských realizací jako je kamenná mříž ve stanici pražského metra Hradčanská.