V neděli devětadvacátého března odlétáte šermovat na Mistrovství světa kadetů a juniorů do Taškentu v Uzbekistánu. Přibližte, co je to za soutěž?
A.C. Zápas jako takový začíná ve středu 1. dubna a proti sobě se tam vlastně postaví šermíři do sedmnácti let. Jsou to v podstatě dva šampionáty za sebou. Jeden týden jsou kadeti a na ten poté navazují junioři.
M.C. Doplním, že tam letíme se skupinou kadetů jako kordová výprava. Celkem tři děvčata, tři chlapci plus jejich trenéři.

Taškent je poměrně daleká země, od Čech se liší nejen kulturou. Těšíte se tam? A co od toho očekáváte?
A.C. Jsem ráda, že mám možnost podívat se do této země. Kromě soutěžení doufám, že nám zbude aspoň trochu času na nějakou prohlídku. Den po příletu máme volno a odpoledne je v plánu trénink v hale. Samozřejmě je důležité věnovat veškerou sílu do zápasů. Nejdřív práce, potom zábava.

Vy jste ale věkem v mladší kategorii, tedy v žačkách, ale budete bojovat v barvách kadetek, jak je to možné?
A.C. Asi tak, šermířů v České republice není velký počet, zvlášť v dívčí kategorii. A tak se stává, že ti, kteří na to mají výsledky, startují minimálně poslední rok, kdy uzavírají stávající kategorii, o úroveň výše.
M.C. To znamená, že Anička letošní sezónu, která se u nás počítá na podzim a jaro, končí v kategorii žaček, která je do patnácti let, a prakticky už loni šermovala za kadetky. U nás je navíc kadetská kategorie sloučená s juniorkami, které jsou až do dvaceti let. Reprezentace se tvoří na základě žebříčku České republiky, kam jsou zařazeny i vybrané mezinárodní turnaje.
A.C. Letos se mi navíc podařilo udržet také čtvrté místo v žebříčku kadetek k datu, kdy se uzavírala reprezentace, za což jsem ráda. To znamená, že jsem s tímto výsledkem jela na mistrovství Evropy, z něhož jsem se nedávno vrátila. Byla to další životní zkušenost.

Jak složitá je příprava na šermování na mistrovství světa?
A.C. Tréninky mi zaberou dva dny v týdnu. Mimo to ještě posiluji kompletně ruce, nohy, břicho, běhám svůj okruh nejčastěji na polních cestách, což je asi šest a půl kilometru, a jelikož je trenérem můj táta, dává mi doma ještě navíc hodiny šermířské školy.
M.C. To je prakticky obvyklý postup, pokud nás čeká nějaký důležitý turnaj. Šermířská škola vlastně probíhá jen mezi žákem a trenérem, kde probíráme právě už konkrétní věci. Soustředíme se na to, co nás v blížícím se turnaji čeká, trénujeme, co nám nešlo a tak dále.

O co vlastně v šermu kordem jde? Jaký je princip souboje?
A.C. Když šermuji kordem, což je bodná zbraň, a platí celý člověk, to znamená od hlavy až k patě, můžete zasáhnout na jakékoliv místo. Pokud jste rychlejší, rozsvítí se světlo na vaší straně a připočítává se bod.
M.C. Každý šermíř je zapojený přes osobní kabel a naviják k registračnímu zařízení, které zaznamenává zásahy. Na konci čepele kordu je takzvaný zárazník, který registruje úspěšný zásah a posílá ho do aparátu.

Kam se vám nejlépe strefuje kordem a kde je to naopak nejsložitější? Hraje tam roli například výška soupeřek?
A.C. Záleží s kým šermujete, každý má jiný styl. Některé holky jsou menší a dobře se s nimi pohybujete, což je na nějaký útok mnohem jednodušší, než když jsou holky vysoké. Na druhou stranu, pokud mají v poli jen nataženou ruku a téměř se nehýbou, snadno se strefuje na tělo.

Jak rychle se třeba musíte rozhodnout, jaké místo si k útoku kordem vyberete?
A.C. Rozhodování je rychlé, protože prostě není čas přemýšlet. Musí to vycházet z podvědomí šermíře, čemuž napomáhá šermířská škola, kde se trénují a zažívají určité pohyby či způsoby řešení dané situace.

Jak byste zhodnotila loňskou sezónu, kde se vám dařilo a co jste si přivezla za ocenění?
A. C. Před Vánoci jsem byla na dvou juniorsko kadetských turnajích v Písku a v Karlových Varech a oba jsem vyhrála. A v podstatě jsem se kvalifikovala na mistrovství Evropy a mistrovství světa.

Lze při vašem sportovním vytížení zvládat školu?
A.C. V poslední době je to trochu časově náročné, ale stíhat se to dá, nemám žádný individuální plán. Jen se občas musím učit předem a ne ze dne na den.