Nechybí zde ani dvě unikátní sady mincovních závaží s tajemnými nápisy, zlomky stříbrných ozdob či přírodní křišťál," ukazoval na vitrínu s nenápadnými předměty. Unikátní poklad objevil před dvěma lety v zimě náhodných chodec v Podlázkách. V listí na stráni si všiml několika stříbrných mincí a nález v souladu se zákonem poctivě ohlásil na archeologické pracoviště Muzea Mladoboleslavska. Odborníci, mezi kterými byli nejen archeologové, ale také numismatici, místo řádně prozkoumali a nalezli další část pokladu. Pak přišlo na řadu vědecké zpracování.

Na restaurování šperků i mincí se podílel například Luboš Polanský, numismatik z Národního muzea v Praze. „Poklad je unikátní hlavně svým složením. Vedle mincí a šperků, které jsou běžnou součástí pokladů z tohoto období, zde byla i mincovní závaží s tajemnými nápisy," řekl Luboš Polanský.

Upozornil, že ojedinělý je také jejich počet. V podstatě se může mluvit minimálně o dvou sadách dochovaných závaží. „To z českých zemí neznáme vůbec a pokud vím, tak něco podobného nezaznamenali ani v Evropě," poukázal na skutečný unikát numismatik Národního muzea.

Rok 2003

S pokladem z Podlázek se Luboš Polanský setkal v roce 2003. Tehdy mu muzejní archeolog Filip Krásný volal jako osobě, která se vyzná v mincích a navíc se zabývá raným středověkem a denáry. Byl dokonce u dohledávky, jejíž součástí bylo i položení sondy, která měla odhalit, zda se v lese nenachází ještě zbytky historického pokladu.

Odkrýt ho ale nebylo pro archeology jednoduché. Vzhledem k tomu, že byl poklad na povrchu, museli postupovat opravdu opatrně. Místo po místu tak procházeli s detektorem kovu, se kterým se jim zbylé artefakty dařilo objevovat. Prozkoumávali nejen listí, ale i zem. Jedna část pokladu se dokonce nacházela v hloubce třiceti centimetrů.

„První výjezd byl, tuším, dvoudenní a pak jsme se sem ještě vrátili práci dokončit. Než jsme objevili celý poklad, strávili jsme tu desítky hodin," vysvětlil numismatik s tím, že unikátní nález byl rozprostřen zhruba v rovnostranném trojúhelníku, jehož základna měřila dva metry. „Měli jsme naději, že by se na jeho vrcholu mohla najít nějaká větší nádoba, ale naše předtucha se pak ukázala bohužel jako lichá," doplnil.

V koženém sáčku

Podle Luboše Polanského byl poklad zprvu zřejmě uložen v malém koženém sáčku, který vlivem času ztrouchnivěl a rozpadl se. Na jeho rozprostření měl vliv nejen déšť či vítr, ale také lesní zvířata. Jeden z artefaktů archeologové objevili i v krtinci.

Kulturně historická hodnota pokladu je pochopitelně nevyčíslitelná.

A co odborníkům prozradilo, že poklad pochází z poloviny desátého století? Tedy z doby založení Mladé Boleslavi? Luboš Polanský nejdříve odpověděl, že neví. Pak se ale zamyslel a přece jen našel určitá znamení, která napověděla: „V jednom případě jsem poznal, že olovo je hodně pravidelné. Nejdříve jsme si mysleli, že jde o sekané olovo, které se k pokladu dostalo až v moderní době. Později, když jsem viděl soubor závaží pohromadě, jsem si vzpomněl na publikaci o norském Kaupangu, která obdobný tvar zmiňovala, a okamžitě jsem měl jasno," dodal numismatik, jak se dobral ke konečnému zjištění.

Poctivý nálezce

Okolnosti nálezu u srdce zahřáli také náměstka hejtmana Karla Horčičku: „Je potřeba opravdu zdůraznit to, že nález byl objeven náhodou a zároveň poctivým člověkem. Poklad si nenechal pro sebe, ale ohlásil ho správným osobám. Umožnil tak archeologům prozkoumat celou situaci a zachoval nám poselství předků pro budoucí generace," ocenil Karel Horčička. Poukázal na to, že podobné poklady končí často na různých prodejních internetových serverech.

Poctivý nálezce, dle informací archeologa Filipa Krásného, si nenechal ujít vernisáž výstavy, avšak nepřál si vystoupit na veřejnost.

Po skončení hodnotné exponáty poputují z Mladé Boleslavi na Pražský hrad, kde se stanou součástí mezinárodní výstavy Dědictví Karla Velikého.