Obě akce už doběhly do svého cíle. Mávání startovních praporků uvidíme zase až za rok. Pojďme se podívat na to, jak se letošním reprezentantům vlastně dařilo.

Dějištěm sedmých Sportovních her seniorů se stala 6. základní škola v Mladé Boleslavi. Počasí přálo a o nejlepší výsledky se se svými soupeři doslova pralo na třicet seniorů, kteří se rozdělili do tří seniorských týmů. Byla zde však také skupina mladší, motivační, soutěžila za Zdravé město Mladá Boleslav.

O tom, že se senioři a seniorky, kterým bylo mnohdy přes sedmdesát či osmdesát let, nebáli žádné disciplíny, svědčí například sportovní duch nejstarší účastnice. Přestože je Boženě Vaníčkové již osmdesát sedm let, statečně se postavila na start překážkové dráhy. Kromě této disciplíny museli senioři zvládnout chůzi na půl kilometru, turnaj v přetahované a v nechyběla ani přehazovaná.

„To víte, už nemáme tolik sil, ale závodíme v družstvech, takže si vzájemně pomáháme," sdělila v září na sportovním hřišti Božena Vaníčková, kterou přátelé oslovují jako Čůča.

Její tělo je ale aktivní celý rok. Kromě aerobiku se věnuje józe a také zdravotnímu cvičení. Když byla mladší, hrála tenis, plavala a lyžovala.
Součástí seniorské stovky byl také turistický pochod. Trasa měřila deset kilometrů a nadšenci se hned ráno postavili na start u Městské knihovny v Mladé Boleslavi.

Pohledy z břehu Jizery ze Zlaté stezky Českého ráje, jak se pochod jmenoval, vedl účastníky přes tři hrady. Kromě boleslavského také na Michalovickou putnu a Zvířetice.

Poslední pochod však v polovině října vedl aktivní seniory do Vinařic pro boleslavský věnec. Pokud ho chtěli získat, museli překonat jedenáctikilometrovou trasu opět od knihovny, ale tentokrát přes Jemníky, Chloumek, Vinařice a podívali se také do Nepřevázky.