Díl 3. - Eva

Když Eva začíná vyprávět svůj příběh, je znát z jejího vyprávění, že její dětství neprobíhalo moc idylicky. ,,Rodiče se často za moji přítomnosti hádali, což jsem špatně snášela a po každé takové to hádce, jsem trpěla úzkostnými stavy a zažívala pocity samoty,‘‘ vzpomíná Eva. Možná i právě proto, nikdy nenavázala bližší vztah s rodiči, což si kompenzovala častými útěky z domova a navazováním kontaktů s lidmi, kteří měli velmi blízko k drogám. Ač je Evě „pouhých“ 25 let má bohaté drogové zkušenosti. Poprvé se setkala s drogou – marihuanou už ve dvanácti letech, ale netrvalo dlouho a Eva přešla na tvrdší drogy, jako je heroin a pervitin, které si od začátku aplikovala nitrožilně. Nyní je její primární drogou Subutex (lék opiátového typu, který byl původně používaný na utlumení bolesti, v současné době je hojně používaný při léčbě závislosti na opiátech), který užívá také do žíly.

Eva se dvakrát pokoušela zbavit závislosti. Poprvé to bylo v roce 2002, kdy nastoupila společně se svým prvorozeným synem do Terapeutické komunity Karlov (specializované zařízení pro závislé matky s dětmi). Po návratu z léčby během několika měsíců opět propadla závislosti, což vedlo k tomu, že jí sociálka vzala syna a svěřila ho do péče její matky. Podruhé se Eva snažila o zbavení se závislosti v roce 2006, kdy se zdála být dostatečně motivovaná na zahájení léčby a za pomoci pracovníků mladoboleslavského K-centra si zajistila hospitalizaci v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Tam bohužel nevydržela dlouho, po čtrnácti dnech na vlastní žádost léčbu ukončila. Její touha po droze byla silnější než snaha vymanit se ze závislosti.

Momentálně žije Eva společně se svým přítelem, taktéž uživatelem drog, a druhorozeným, půlročním synem na malém městě nedaleko Mladé Boleslavi. Donedávna využívala služeb K- centra v Mladé Boleslavi, ale v posledních několika měsících se spíše potkává s terénními pracovníky Centra terénních programů, Semiramis o.s., což je pro ni z hlediska dopravní dostupnosti výhodnější, protože terénní pracovníci dojíždějí každý týden do města, kde Eva žije. Eva zatím neví, co bude dál. Je si vědoma toho, že když nepřestane brát, může přijít i o druhé dítě. Zatím ale ještě nenašla sílu jít znova do léčby. Možná příští týden…

Centrum terénních programů poskytuje služby uživatelům návykových látek přímo v jejich přirozeném prostředí, tedy na ulicích,
v parcích apod. Zaměřuje se především na práci s nitrožilně užívajícími klienty, pro které je často obtížná dostupnost podobných služeb v regionu. Cílem aktivit je především snižování dopadů užívání drog na samotné uživatele i na „neužívající“ veřejnost, prevence infekčních chorob (hepatitidy C a viru HIV) a ochrana veřejného zdraví.

Čtěte také: Semiramis pomáhá i ve vězení

Čtěte také: Bez trika s dlouhým rukávem nevyjde

Čtěte také: Žilami Jiřího prošla už spousta drog