Dny a noci strávené u počítače, tisíce korektur a podřízení všeho jedinému cíli.
Historici Jiří Filip a Jan Juřena obnovili vlastivědný sborník Boleslavica věnovaný regionální historii.

Odkud vzešel prvotní impulz vedoucí k obnově sborníku po téměř dvaceti letech?
Většina bývalých okresních muzeí, třeba Turnov, Mělník, Jičín, pravidelně vydává svůj sborník. Tady u nás ale poslední Boleslavica vyšla v roce 1994. Od té doby na regionální úrovni nebyla možnost prezentovat výsledky práce historiků. Formou knih ano, kratší studie, střípky velkých dějin, však byly dosud takřka nepublikovatelné.

Rok práce a odříkání

Vaše práce byla během na dlouhou trať. Jak dlouho publikace vznikala?
Už v říjnu roku 2011 jsme s nápadem obnovit vlastivědný sborník oslovili ředitele Muzea Mladoboleslavska Luďka Beneše. Původně jsme počítali s tím, že hotovo bude na konci léta, ale záhy jsme vystřízlivěli.

Muzeum vaši práci podpořilo?
Ano. Té spolupráce si nesmírně vážíme. Podpořil nás jak ředitel muzea Beneš, tak ředitel Státního okresního archivu Jan Šimonek. Muzeum a archiv jsou tedy spoluvydavateli sborníku.

Jakým způsobem jste navázali spolupráci s přispěvateli? Kdo do sborníku přispěl?
Primárně jsme oslovili pracovníky muzeí a archivu, dále nám známé osoby, které se zabývají regionální historií. Někteří po té možnosti skočili hned, protože jim prostor k publikování chyběl stejně jako nám, někteří se rozhodli zapojit z časových důvodů až do dalšího ročníku. Ve výsledku do sborníku přispělo 13 autorů.

Myslíte, že může sborník ulehčit komunikaci mezi autory?
To je jedna z důležitých věcí, které si od toho slibujeme. Řada historiků z okresu nebo z regionu o sobě navzájem donedávna nevěděla. Žádná ucelená skupina nefungovala. Přitom, když badatelé sdílí své poznatky, je větší šance, že společně něco objeví.

Čemu se věnují jednotlivé studie? Je něco skutečná bomba?
Spektrum je široké. Máme tam příspěvek o archeologickém výzkumu na Drábských světničkách, prvním boleslavském biografu, Barboře Hoblové, první české docentce Miladě Paulové, která pocházela z Loukova, o okupaci v roce 1938 na Bělsku, nálezu depotu s mincemi a židovským pečetidlem v Čejeticích, vývoji mladoboleslavského muzea po roce 1989, o boleslavském fotoateliéru Böger, interpretaci května 1945 v Mladé Boleslavi nebo o pomnících v regionu věnovaných odboji. Zajímavá je také stať pojednávající o nálezu Černínova srdce, které bylo uchováno v kovové truhle v piaristické hrobce kostela sv. Kříže v Kosmonosích. Studie obsahuje i jeho mikroskopický snímek.

Studie ale nejsou tím jediným, co tvoří obsah sborníku, že?
Snažíme se zajistit informační servis, takže prostor věnujeme také institucím zabývajícím se na okrese historií a zprávám o jejich činnosti nebo výběrové bibliografii textů, které se za posledních dvacet let věnovaly historii okresu. Boleslavica '12 obsahuje také celkovou bibliografii všech článků a prací pojednávajících v roce 2011 o mladoboleslavském okresu. Zapomenout bychom neměli ani na odborné recenze publikací věnovaných historii Mladoboleslavska a unikátní historické fotografie města.

Dočkáme se dalšího ročníku?

Vypadáte unaveně. Jste ochotní podstoupit ten samý tvůrčí maratón znovu s dalším číslem?
Jedním z našich hlavních požadavků je pravidelnost. Navíc už teď máme řadu autorů, kteří nabízejí své příspěvky do dalšího vydání. Dokonce máme jeden článek slíbený do ročníku 2015.

Do jaké míry se vztahujete k první Boleslavice '68?
Velmi. Ze všech vydaných sborníků je podle nás nejkvalitnější, vznikla v jedinečném politickém ovzduší a navíc ji vedl Karel Herčík, který do našeho sborníku napsal čestnou předmluvu. Vztahujeme se k ní i graficky. Titulní stranu proto zdobí reprodukce originálu Willenbergerovy rytiny zachycující Mladou Boleslav v roce 1602.

Křest, na který je veřejnost zvána, proběhne ve čtvrtek 13. prosince ve velké zasedací síni staré radnice od 17 hodin.