Je v tuto chvíli nějaká záležitost, kterou Bílá Hlína žije?
Aktuálně řešíme kabelizaci elektrické sítě, kterou tady bude provádět společnost ČEZ. Realizace se připravuje už několik let. Obec se k tomu rozhodla připojit a spojí tuto akci s renovací veřejného osvětlení. Právě probíhá výběrové řízení. Pro nás je to velká investiční akce v hodnotě zhruba milionu korun bez DPH. Projekt se bude realizovat ještě v letošním roce.

Dotknou se práce nějak výrazně obyvatel obce?
Určitě musíme počítat zhruba dva měsíce s nepohodlím, protože obec bude v celé své délce rozkopaná. Výsledek ale bude znát. Zatím nám tu ještě stojí staré sloupy elektrického vedení, které tvář obce hyzdí a navíc jsou značně poruchové, takže obec je často bez elektrického proudu. Ty zcela zmizí a ulici tak bude lemovat pouze nové osvětlení. Kabely se přesunou pod zem. Protože chodník máme jenom podél hlavní silnice, většina výkopových prací se bude dotýkat travnaté plochy. Pouze na několika místech bude nutné zasahovat do vozovky.

Kdy má být hotovo?
Do konce srpna. Pochopitelně, když všechno půjde tak, jak má.

Z webových stránek obce jsem získal dojem, že to na Bílé Hlíně poměrně žije. Jdou obyvatelé dohromady?
Hned vedle obecního úřadu máme společenský sál, který je srdcem celé obce. Odehrává se tam většina společenského dění. Pravidelně se zde každý pátek schází dětský klub Berušky. Děti mimo jiné nacvičují různá pásma, divadelní představení, se kterými vystupují na místních akcích nebo v okolních obcích. Ve vedlejší hospůdce organizujeme čas od času sousedská posezení. Na sále pořádáme zábavy, plesy a další společenské akce a také jej pronajímáme.

Takže pospolitost zdejších lidí není jen dojem?
Není, já jsem se sem přistěhovala před 15 lety z Mladé Boleslavi a úplně mě to tu nadchlo, okamžitě jsem se tu cítila jako doma. Život v takové malé obci je jako v jedné velké rodině. Samozřejmě se svými radostmi, ale občas i starostmi a problémy.

Je Bílá Hlína atraktivní? Objevují se zájemci, kteří by se sem k vám chtěli eventuelně přestěhovat?
Víte, my tu nemáme žádné volné domy, ani pozemky k výstavbě. V poslední době jsem ale přesto několikrát hovořila se zájemci o domek či parcelu. Naše vesnice leží uprostřed krásné přírody a místní občané se snaží udržovat obec a své domy upravené. Také se snažíme zachovávat určité tradiční zvyky a kulturní akce.

Jaké možnosti vyžití obec svým obyvatelům nabízí?
Kromě společenského sálu máme ještě sportovní hřiště, kde se konají sportovní akce, na které si zveme přátele z okolí, a velkou tradici tu má folklor. V minulých letech jsme pořádali několik ročníků folklorního festivalu, v současnosti stále udržujeme tradice masopustu, májů, posvícení.

Fungují v obci ještě nějaké další spolky?
V obci máme členy Baráčníků, spadáme ale pod Obec baráčnickou v Klášteře Hradišti n. Jizerou. Chtěla bych moc poděkovat našim baráčníkům, kteří pěkně reprezentovali obec na Staročeském plese v Mladé Boleslavi, kde v krojích zatančili českou besedu. Společně s nimi, senátorem Jaromírem Jermářem, který tady má silné kořeny, a dalšími nadšenci jsme před lety zahájili tradici folklorního festivalu, který se před 4 lety přesunul do Bakova nad Jizerou.

Bavíme se o samých milých a pozitivních věcech. Existuje také něco, co vás osobně nebo obyvatele obce štve? Nějaký nedostatek?
Práce a prostoru ke zlepšení je pořád dost. Já se ale snažím vidět věci pozitivně. Jsem v úřadě první funkční období a myslím, že na záležitostech, které je třeba řešit, pracujeme průběžně. Chci poděkovat zastupitelům za spolupráci a za jejich iniciativu. A také občanům, kteří se aktivně zajímají o dění v obci a podílí se na něm.

Zbytek funkčního období už se vám ale pomalu krátí. Hodláte na podzim znovu kandidovat?
Musím říct, že ta práce je pro mě poměrně náročná, protože kromě starostování mám ještě své zaměstnání. A starostování, byť na malé obci, s sebou nese hodně práce, úřadování a nutnost být pořád na telefonu. Občas je nutné zabývat se i nepříjemnějšími záležitosti. Přesto to vše dělám ráda. Kandidovat pravděpodobně budu, ale bude samozřejmě na občanech, koho si zvolí.


Masopustu se účastní na Bílé Hlíně celá vesnice.

Masopustu se na Bílé Hlíně zúčastnila takřka celá vesnice. Foto: Archiv obce

Řada kapel se zapojí do pomoci Davídkovi

Pražský výběr, Argema, Olympic, Tři sestry, Harlej, Seven, Tos neviděls a další kapely se zapojují do nejnovější akce, jejímž cílem je získat peníze na léčbu malého Davida Koška z Mnichova Hradiště trpícího hypotonickým syndromem, svalovým napětím, epilepsií a mitochondriálním onemocnění

V sobotu 7. června se pod širým nebem vedle obecního úřadu uskuteční hudební akce, kterou Bílá Hlína opět podpoří dobrou věc.

Zahraje kapela Víkend Rock, které bude předskakovat Crkot Band. Ostatní výše uvedené kapely darují své propagační předměty, které bude možné zakoupit, nebo vydražit. Výtěžek půjde opět na léčbu malého Davida.

Bílá Hlína na jeho podporu věnovala i peníze z únorového masopustu, který vynesl 15 500 korun. Rodina Koškových se jej osobně zúčastnila a prostřednictvím Konta bariéry tyto prostředky, které potřebuje na léčebné pobyty ve specializovaných zařízeních, s vděčností přijala.

Jakou historii má obec za sebou?

Bílá Hlína je jednou z nejmladších vesnic na Mladoboleslavsku. Její vznik je datován teprve do roku 1712, kdy si na Bílé Hlíně vystavěl chalupu Martin Bartoš, Jiřík Thal a Jiřík Um.

V roce 1745 se obec rozšířila o šest dalších stavení. V jedné z chalup se usídlili Samešovi, rod, který má dodnes v Čechách více než 700 potomků a dalších 200 ve světě.

V roce 1800 už Bílou Hlínu tvořilo 33 domů. O počtu obyvatel však jako první mluví až sčítání lidu z roku 1850. Tehdy žilo v 39 domech 289 obyvatel.

Kolem roku 1830 žil a přepadával v okolí obce známý loupežník Václav Babinský.

Zlým obdobím byl pro Bílou Hlínu rok 1866. Tehdy v jejím okolí probíhaly boje Prusko-rakouské války, obyvatelstvo před vojskem uteklo až k Mladé Boleslavi, mladí muži se poschovávali v lese.

V roce 1864 byla vytvořena politická obec Horní Bukovina, jejíž součástí byla i Bílá Hlína, Klášter nad Jizerou a Habr.

Nejaktivnější místní organizací byl od roku 1898 hasičský sbor, při němž fungoval i ochotnický divadelní spolek.

Do 1. světové války z obce narukovalo 46 mužů, 13 se domů nevrátilo. Čtyři místní rodáci vstoupili do československých legií.

Rok 1934 přinesl pro obec stojící na kopci radostnou událost. Byl vystavěn vodovod a vesnice přestala trpět nedostatkem vody.

Po záboru pohraničí v roce 1938 stála Bílá Hlína na samotné hranici. Část jejího katastru byla připojena k Německu. Po válce se počet obyvatel rapidně snížil 85 lidí odešlo osidlovat pohraničí uprázdněné kvůli odsunu Němců, další směřovali do měst za prací.

Bílá Hlína se roku 1990 oddělila od Horní Bukoviny a je opět samostatná.

Proč Bílá Hlína?

Název osady byl odvozen od bílé jílovité půdy, která se v obci nachází. Adjektivum bílá v místních názvech odkazuje častěji než k bílé barvě ke světlému odstínu, a upozorňuje tak na nezvyklé zbarvení zeminy. Na území České republiky se v historických pramenech setkáme s až 20 místy, která se označují jako Bílá Hlína.

Jaký význam tedy mohl název mít v tomto případě? Jednak mohlo jít o pole s bíle nebo světle zbarvenou zeminou, jednak naleziště světlé hrnčířské nebo malířské hlíny. Ta mohla mít mnohostranné využití. Podle jednoho ze zpracovatelů soupisů pomístních jmen se bílá hlína používala k výrobě tzv. „bačkor" na stavbu obydlí, ale také se přikládala na otekliny dobytka.