(pokračování ze včera)

Velice dramatické a emocionální byly rozhlasové relace, dokud ještě nebyl rozhlas v Praze obsazen. Každý posluchač hltal zprávy o tom, co se děje v různých městech a jak na vpád reagují politici a známé osobnosti. Když byl rozhlas obsazen, byla slyšet střelba a každý z mimopražských posluchačů se děsil, co se děje.

close zoom_in

Snad největší vlnou protestů bylo vyražení do ulic po vítězství našich hokejistů na MS nad Rusy. Před kasárny proudily kolony vozidel s našimi vlajkami a mohutně troubily, davy lidí vyjadřovaly radost z vítězství a bouchaly lahve šampaňského.

To už se okupační vojáci nastěhovali do kasáren a začali se ve městě zabydlovat. Volnost pohybu mimo kasárny však měli jen vyšší důstojníci. Ti se odvážili navštívit i některá restaurační zařízení, aby se zřejmě posílili stakanem vodky.

Například v restauraci Na Rozvoji však místní štamgasti nesli jejich návštěvy velice nelibě a také se to nebáli dát najevo. Napětí z vpádu sovětských vojsk trvalo hodně dlouho, ale bohužel jejich pobyt trval o hodně déle, než došlo k jejich vysídlení.