Turnovský umělecký šperkař Jiří Urban, u něhož dílo za osm set tisíc korun objednal loni tehdejší hejtman Petr Bendl (ODS), by chtěl práci odevzdat na konci dubna. Dokončovaná replika – na rozdíl od zlatého originálu je vyrobena z pozlaceného stříbra – zaměstnávala Urbana celý rok.

„Denně, včetně sobot a nedělí, dělám kolem deseti hodin,“ konstatoval šperkař. Společně s ním se na výrobě repliky podílí osm spolupracovníků. Pomáhají například se zdobením jednotlivých desek koruny emailem, což není ryze šperkařská práce. Nyní jsou hotovy jednotlivé komponenty koruny. Následovat bude zlacení, pak leštění, definitivní osazení kamenů i perel a závěrečná montáž.

Poprvé měla být replika císařské koruny představena letos v červnu, v rámci Královského průvodu z Prahy na Karlštejn. V pořádání této historické slavnosti, jejíž tradici se snažilo založit minulé vedení kraje, však současný hejtman nemá chuť pokračovat. „Dát 12 milionů za v podstatě dva půldny je příliš,“ prohlásil současný hejtman David Rath (ČSSD).

Koruna císařůSvaté říše římské

Originál vyrobený v 10. století (kříž je pozdější) opatrují nyní ve vídeňském Hofburgu. Dosud zhotovené kopie se nacházejí v Cáchách, ve Frankfurtu a na hradě Trifels v Porýní-Falci. Koruna po staletí představovala nejenom odznak světské moci panovníka, ale především byla vnímána jako duchovní symbol. Současně měla význam i jako ztělesnění kontinuity Svaté říše římské (962 až 1806). V našem prostředí je spojována především s osobností Karla IV. Ten získal císařské korunovační klenoty do svého držení v roce 1350. Nejprve byly uchovávány na Vyšehradě a Pražském hradě; po císařské korunovaci v Římě (1355) je Karel IV. trvale uložil na Karlštejn. Odtud byly odvezeny na příkaz jeho syna Zikmunda v nejisté době na počátku husitských válek. Zprvu zamířily do Uher, poté do Norimberka. Odtud byly koncem 19. století ze strachu před Napoleonem převezeny do Vídně.