Před rokem nebyla Klaudiánova nemocnice v dobré hospodářské kondici, potýkala se s řadou personálních problémů a také důvěra pacientů nebyla právě na nejlepší úrovni. Tyhle záležitosti měl ředitel Řípa na stole takřka každý den. Musela nastat řada změn, cíl přitom byl jasný – nemocnici uzdravit nemocnici a i nadále poskytovat kvalitní péči. 

Před vaším příchodem na post ředitele na tom nebyla nemocnice po ekonomické stránce právě nejlépe.
Za rok 2016 byla provozní ztráta naší nemocnice téměř 88 milionů korun. Za loňský rok budeme sice také ještě ve ztrátě, ale ta bude o několik desítek milionů menší. Hospodaření za uplynulý rok ještě nemáme uzavřeno, ale podle předběžných odhadů je jasné, že jsme na tom lépe. Díky podpoře Středočeského kraje nejsme od srpna 2017 po splatnosti – tedy všechny faktury platíme všem dodavatelům bez rozdílu k datu jejich splatnosti, což je obrovský posun. Dříve měla nemocnice s platbami i dva a půl měsíce zpoždění. 

Jak hodnotíte rok 2016 po stránce péče?
Pro rok 2017 bylo naším hlavním úkolem stabilizovat nemocnici tak, abychom zlepšili ekonomiku a péči. Abychom na odděleních mohli obsloužit více pacientů, kteří čekají na ošetření. To se podařilo, protože oproti roku 2016, kdy jsme měli spočítané takzvané vratky (vypořádání se zdravotními pojišťovnami – pozn. red.) na 21 milionů korun, tak letos nebudeme muset patrně vracet nic. To znamená, že jsme splnili pojišťovnami požadovaný objem péče. Je samozřejmé, že si každá zdravotní pojišťovna hlídá, aby za peníze, které nám pošle, jsme poskytli odpovídající péči. V roce 2017 jsme naprosto vše splnili – poskytli jsme více péče, než v roce 2016. V našich ambulancích bylo více lidí, na lůžkových odděleních jsme poskytli více péče a rovněž jsme i více operovali. 

Z čeho máte největší radost vy?
Z toho, že se nám podařilo udržet rozsah služeb tak, jako v době, kdy jsem do pozice ředitele nastupoval. Dnes totiž není jednoduché udržet kvalitu a rozsah péče. Všichni totiž víme, že je napříč obory nedostatek personálu. Takový je, bohužel, stav ve všech nemocnicích. Nynější sestřičky odcházejí do důchodu a nové nejsou. Dříve bývalo ve zdravotnictví zvykem, že třeba lékař přicházel do práce v pátek ráno a odcházel domů v pondělí odpoledne nebo dokonce až v úterý. Sestřičky mívaly obrovské množství přesčasů. Doba se mění a požadavky personálu, aby netrávil tolik času v nemocnici, jsou podle nás skutečně oprávněné. Udržení rozsahu péče tedy považuji za největší úspěch.

O nedostatku personálu napříč republikou se mluví stále. Jak to je v Klaudiánově nemocnici?
Na některých odděleních jsme měli a máme různé personální výkyvy, někde máme plný stav. Pereme se především s tím, abychom měli dostatek lékařů – specialistů. Například nedostatkoví jsou endokrinologové, kardiologové nebo specialisté na rentgenologii. To stejné platí i u středního personálu. V nemocnici pracuje téměř 1600 lidí různých odborností. Když vezmete v úvahu chybějící pracovníky na některých odděleních, mateřské dovolené a nemocnost, tak to není jednoduchá situace. Přesto se, pochopitelně, snažíme poskytovat lepší a kvalitnější péči po odborné stránce. Naše nemocnice si v mnoha oborech udržuje vysokou úroveň.

Kam všude jste vloni investovali?
Jednou z důležitých investic loňského roku je bezesporu zřízení centrálního příjmu pacientů – díky tomu budou lidé přicházet se svými problémy pouze na jedno místo. Už se nebude chodit zvlášť na internu a na úrazovku. Tomu předcházely přípravy – například stěhování ortopedické ambulance a vybudování zákrokového sálku na drobnější výkony. V září jsme otevřeli zrekonstruované odběrové místnosti v původních prostorách, ale v daleko lepší kvalitě – přibyla místa k sezení ve velké čekárně, a především vyvolávací systém. Vloni byla také dokončena první etapa rekonstrukce hlavní recepce, protože vstup do nemocnice byl v havarijním stavu. 

Co vás čeká letos?
V lednu a únoru finišovaly a finišují práce na úrazové části centrálního příjmu tak, aby se v březnu mohl centrální příjem naplno spustit v nových prostorách. Úrazová část sice zůstává v původních místnostech, ale bylo zapotřebí generální opravy, protože po letech používání je prostor značně opotřebovaný. Ještě letos by se sem měla přestěhovat z budovy záchranné služby i lékařská pohotovostní služba pro dospělé, aby byla pohromadě z jednoho vstupu s jednou recepcí. Výhodou centrální příjmu je bezesporu jeho umístění – nachází se v budově, kde jsou zároveň rentgeny, magnetická rezonance, CT, ale i ARO a operační obory – chirurgie a ortopedie. Dojde tak ke zkrácení doby vyšetřovacích metod, aby se mohla co nejrychleji určit diagnóza pacienta. Centrální příjem se ale netýká dětských pacientů, gynekologie a porodnice – tyto obory zůstávají se svým příjmem na svých odděleních. 

Často se hovoří o stavbě parkovacího domu. 
Co se týká parkovacího domu, tak na jaře by mělo být vydáno územní rozhodnutí. Stavět by se mělo začít v roce 2019. Počítáme s kapacitou asi 700 míst, což je oproti stávajícímu parkovišti pro 130 vozidel velká změna. Doufáme, že tento dům pokryje parkování nejen pacientů a zaměstnanců, ale také v odpoledních hodinách a přes noc nabídne volnou kapacitu pro obyvatele z okolí nemocnice. 

Chystáte další významné akce?
Určitě. Třeba stavba nové kuchyně, což souvisí se stavbou nového pavilonu pro matku a dítě. Důležitá je pro nás i letošní oprava budovy staré interny. Z minula je hotové zateplení budovy a kompletně jsou vyměněna okna. Uvnitř je ale stavba původní. Čeká nás kompletní generálka od podlah, přes výtahy, rozvody, datové sítě, sociální zázemí. Podle současných předpokladů budeme vyhlašovat veřejnou zakázku na zhotovitele do konce pololetí. Práce by měly být zahájeny na podzim, pokud půjde vše podle plánů, bude hotovo někdy v červnu 2019. Následně by se tam měla rozšířit lůžková rehabilitace, na dvou podlažích by měla být léčebna dlouhodobě nemocných a v posledním patře hematologický stacionář. Budeme také investovat do přístrojů. Letos chceme obnovit hlavní velké přístroje – CT, dvě gamakamery (přístroje na vyšetření kontrastními látkami – pozn. red.), magnetickou resonanci a mamograf. Dohromady mluvíme o přístrojích za více než sto 100 milionů korun.