Národní památkový ústav eviduje na území České republiky více než 40 tisíc kulturních památek, hradů, zámků, kostelů, klášterů, alejí, zřícenin, památníků nebo domů, které požívají státní ochrany. Prohlášení stovek dalších se připravuje. Často však nejde o jednoduchý proces a spory se mohou táhnout celá léta.

Nákres domů.
Protestující proti výstavbě na Štěpánce poslali zastupitelům otevřený dopis

Příkladem může být mladoboleslavský Dům kultury. Objekt vystavěný podle návrhu architekta Františka Řezáče a dokončený v roce 1972 byl na prohlášení kulturní památkou navržen poté, co město představilo vizi jeho rekonstrukce a modernizace. Památkáři a odborná veřejnost jsou o hodnotě socialistické stavby, která se od svého zprovoznění dočkala jen minimálních úprav, přesvědčeni, město i část veřejnosti stav objektu kritizuje a k prohlášení se staví negativně se zdůvodněním, že jediné kulturní zařízení tohoto významu ve městě přece nezůstane socialistickým skanzenem. Spor bude muset rozhodnout ministerstvo kultury.


Naopak v Nymburce vládne po jmenování krematoria národní kulturní památkou spokojenost. Majitelem první stavby ve stylu purismu na území republiky je totiž město.


Starosta Pavel Fojtík neskrývá radost: „Začleňujeme se mezi města, která se mohou pochlubit dokonce národní kulturní památkou. Krematorium je jedinečná stavba, navíc je jejím autorem absolvent nymburského gymnázia, architekt Bedřich Feuerstein. Slibujeme si, že to přiláká do města další turisty," říká Fojtík.

Nová budova boleslavské Kliniky Dr. Pírka vzniká v sousedství městského bazénu. Hrubá stavba má být dokončena 3. května.
Klinika se rozšiřuje, hodlá přesouvat ambulance

V nymburském krematoriu byla před třemi lety vyměněna pec, má také nové ozvučení. Město letos investuje do úprav okolního hřbitova, upravují se například cesty mezi hroby. Jmenování národní kulturní památkou přináší možnost získání dotací na další úpravy. Nymburk se už před deseti lety snažil o jmenování kulturní památky v případě kostela svatého Jiljí. Tehdy však s žádostí neuspěl.

Prohlášení památkou může trvat i roky


Naopak v případě budovy poděbradské hydroelektrárny je soukromý majitel nanejvýš rozčílen a dokonce chce rozhodnutí státu zvrátit.

Poděbradskou elektrárnu vlastní firma 1. Elektrárenská se sídlem v Českých Budějovicích. Jejím majitelem je Bedřich Čížek. Toho na jmenování hydroelektrárny památkou rozzlobilo hned několik věcí. „Jednak s námi o tom nikdo nejednal, ani nám o tom nedal vědět. Elektrárna jako budova už památkou vyhlášená je a měli jsme se státem dohodu, že to tak zůstane. Najednou prohlásí za památku všechno, což nám způsobí značné komplikace. My jsme si kupovali výrobní jednotku, nikoliv muzeum!" říká naštvaný majitel, který původně zvažoval i to, že na protest přestane do elektrárny pouštět turisty.


Prohlášení kulturní památkou může trvat jen několik měsíců, ale v případě sporů se může táhnout i několik let, potvrzuje Šárka Koukalová, která má v Národním památkovém ústavu na starost evidenci nemovitých památek. Poslední slovo má pak vždy ministerstvo kultury.

Ilustrační foto.
Nechat si nalezené peníze? Může to skončit i vězením!

Památkáři aktuálně usilují o prohlášení celé řady historických objektů na Mladoboleslavsku. Shoda opět panuje jen v některých případech. Chystá se třeba doprohlášení hvězdicovité aleje a hájovny Valdštýnsko v lese u Březovic na Bělsku, kde už charakter památky mají unikátní sochy granátníků, prohlášení zrestaurované kaple sv. Václava v Horních Stakorách nebo hospodářského dvora v Žerčicích. Na ministerstvu už leží kompletní dokumentace k návrhu prohlášení správní budovy cukrovaru v Dolním Bousově, skalského nádraží, venkovské usedlosti čp. 33 v Obrubech nebo areálu poplužního dvora a baráčnické rychty v Mladé Boleslavi.

A jaké důsledky může prohlášení památky pro jejího vlastníka mít? Zvýšení povědomí o stavbě, její propagace a možnost čerpání financí na její úpravy a obnovu patří mezi ty pozitivní. Nutnost konzultovat veškeré připravované úpravy s památkáři patří mezi ty nepopulární důsledky. V případě, že se vlastník o památkově chráněný objekt nestará, a ten proto trpí, může dojít dokonce k vyvlastnění objektu. K takovým případům však dochází pouze zřídka.

Pavol Habera.
Votvírák: S novou vlnou předprodeje připlouvá i Pavol Habera & Team