Podle úřednic z mladoboleslavské matriky je ženské příjmení bez přípony –ová častým požadavkem. „Většinou je důvodem cestování nebo zaměstnání v cizině," vysvětlují.

Stejnou zkušenost má i vedoucí správního odboru kralupské radnice Dagmar Volfová, podle níž v posledních dvou letech přibývá případů, kdy ženy chtějí užívat příjmení, které není v souladu s pravidly české mluvnice.

Na příjmení v mužském tvaru má podle nymburské matrikářky Evy Janatové nárok cizinka, žena s trvalým pobytem v cizině, žena, jejíž manžel je cizinec, nebo žena jiné než české národnosti.

Příjmení zakončené samohláskou, například Szabó, ale může používat i žena, která nesplňuje výše uvedené podmínky.

Žádosti se podávají na matrice nebo u zastupitelského úřadu České republiky. Posuzuje je matriční úřad, u něhož je manželství zapsáno.

Žena, která se rozhodne pro příjmení bez přípony, musí počítat s tím, že u její dcery tomu tak automaticky nebude. „Nelze to povolit předem. Pokud rodiče chtějí mužskou verzi příjmení, musí po narození dcery podat žádost," upozorňují boleslavské matrikářky.

I když české ženy příjmení s příponou –ová začínají zatracovat, cizinky mnohdy přechýlení vítají. „Pamatujeme si případ, kdy žena cizí národnosti na přechýlení trvala. Líbilo se jí, že všichni hned podle příjmení vědí, že je žena," vzpomínají matrikářky.

Většina žen i v dnešní době se vstupem do manželství mění příjmení, přijímá manželovo nebo si k němu nechá nadále i své rodné.

Podle Dagmar Volfové z kralupského správního odboru je nejvíce případů, kdy muž i žena užívají společné příjmení.

Ponechávat si obě příjmení boleslavské matrikářky ženám nedoporučují, protože to mohou provázet zbytečné komplikace. „Raději jim tuto variantu vymlouváme, protože pokud mají dvě příjmení, musí je obě také užívat, například jimi podepisovat veškeré úřední listiny," připomínají úřednice.

Podle Dagmar Volfové však existuje výjimka. I když má žena dvě příjmení, může na matrice oznámit, že bude užívat jen jedno z nich. Vždy to ale musí být společné příjmení manželů.

Například v Nymburce bylo v loňském roce uzavřeno devětaosmdesát manželství. Podle matrikářky Evy Janatové o takovou výjimku tehdy požádalo sedm párů.

Zásadní je, že na jakékoli podobě příjmení po svatbě se snoubenci musí dohodnout vždy před uzavřením manželství. Tento údaj pak také společně uvedou v dotazníku na matrice úřadu v místě, kde budou manželství uzavírat.