Pátkem skončil Týden otevřených dveří nízkoprahových zařízení. Řekněte nám, jaké skupině se přesně věnujete?
Naší cílovou skupinou jsou děti a mládež ve věku od 12 do 22 let. Jde v podstatě o neorganizovanou mládež, která nenavštěvuje žádné zájmové kroužky a svůj volný čas tráví na ulici. Proto je pro ně klub jako alternativa, jak mohou trávit čas smysluplněji. Mohou zde něco zažít a zároveň se i něco naučit.

Máte celkem široké věkové rozpětí. Jak dlouhou dobu u vás klienti přibližně stráví?
Chodí k nám na konci dětství, v okamžiku, když už prakticky prochází pubertou. Je to velice těžké období nejen pro rodiče, ale také pro jejich učitele. Realita ukazuje, že se od klubu odpoutávají v sedmnácti či v osmnácti letech. Nechodí sem každý den, služba je dobrovolná, anonymní a bezplatná. Na druhou stranu vědí, že do dvaadvaceti let sem mohou kdykoliv přijít s jakýmkoliv problémem. Fungujeme čtyři roky a dost z našich klientů je tu od začátku. Pokud jde o dobu, kterou zde stráví přes den, tak někteří jsou tu celé čtyři hodiny, kdy je klub otevřený.

V čem spočívá práce s takovými lidmi. Jak se jim konkrétně věnujete? A co to obnáší?
V první řadě je důležité říct, že jsme službou sociální prevence. Pro naše klienty máme připravenou řadu volnočasových aktivit. K dispozici je jim počítač, mohou si zahrát stolní fotbálek a klasické společenské hry či šipky. Několikrát do měsíce chystáme aktivity jako vaření, výtvarnou či keramickou dílnu. Nechybí ani sport, za ním chodíme na hřiště na sedmou základní školu a na Krásnou louku.

Najdete si čas také na preventivní přednášky, které by mládeži ukázaly, co se dělat může a co ne, protože za to hrozí určitý postih?
Ano, samozřejmě, každý měsíc máme preventivní besedu na téma rizikových jevů, jako jsou alkohol, drogy a drobná kriminalita. Učíme je také, jak by měli poskytnout první pomoc, pokud by bylo potřeba. Snažíme se vytvářet pestrý program, aby je bavil a byli stále něčím motivováni.

Klub Činžák klienty provází v jejich nepříznivých životních situacích. To znamená, že se vám mohou svěřovat se svými problémy?
Ano, přesně tak. Mohou za námi přijít se svými potíži, s nimiž se jim třeba těžko svěřuje doma nebo ve škole. My je tu vyslechneme, zaručíme jim anonymitu, mlčenlivost a pak můžeme v rámci individuálního plánování s klienty pracovat na tom, co je trápí a neví si s tím rady.

S čím se na vás například obrací? Můžete být konkrétnější?
Jde o problémy ve škole, ať už se týkají chování či učitelů. Dále se u nás mají možnost doučovat. Máme na to vyhrazený čas, musí se ale předem objednat. Hodně z našich klientů například propadá a přes letní prázdniny se u nás učí, aby zvládli reparát.

Pozoruji, že trochu suplujete rodinu. Řešíte s mládeží třeba, i kam nastoupí po základní škole?
I tato otázka stojí před námi. Navštěvují nás například klienti, kteří jsou z praktické základní školy. Hodně z nich se touží dostat na Odborné učiliště Škoda, což se jim podaří, pokud mají po dobu jejich školní docházky dobré chování. Dále se naši klienti po základní škole hlásí na Integrovanou střední školu Karmel v Mladé Boleslavi nebo na Střední odborné učiliště Horky a Hubálov. Ovšem jsou i tací, kteří po dokončení povinné školní docházky nedělají prakticky nic.

Kolik klientů využívá v současné době vaši sociální službu?
Jelikož máme k dispozici pouze jednu místnost, tak kapacita je dvacet lidí v jednom okamžiku. Podle statistik sem za rok přijde dvě stě nových tváří a z nich nás pravidelně navštěvuje asi osmdesát. Za tento prostor jsme ale vděční, protože je v dobré lokalitě. To znamená v místě, kde klienti bydlí, tedy na sídlišti kolem Havlíčkovy ulice. Dokonce k nám jezdí i několik dětí, kteří žijí v ubytovně pro matky s dětmi.

Myslíte si, že v mládeži, které se věnujete, zakoření vaše péče a po dvaadvacátém roce, kdy opustí klub, se nezaplete do kriminality a podobně?
Bohužel, nad tím nemáme kontrolu. Záleží na člověku. Na druhou stranu máme klienty, kteří jsou příkladní, vystudovali, chodí pravidelně do zaměstnání a integrovali se do naší společnosti. Najdou se ale i výjimky, které se nepoučily, a jejich osudy jsou pak různorodé. Tito lidé se pak mohou dostat například do střediska výchovné péče nebo do nápravného zařízení pro mladistvé.