Při rekonstrukci vodovodu v benátecké Tyršově ulici odhalil záchranný archeologický výzkum části keramických nádob, dalších artefaktů a zvířecích kostí. Nálezy pocházejí z období zemědělského pravěku, výraznější z nich z časů keltského osídlení Čech. Přes značnou zlomkovitost jsou pro poznání nejstarší minulosti území, kde se dnes nachází město, důležité.

Další objev archeologové učinili v nedalekých Sovínkách. Při výkopových pracích na stavbě bazénu u rodinného domu se vynořil výrazný objekt s tmavou hlinitou výplní, která se na první pohled odlišovala od okolní hnědožluté hlíny. Šlo pravděpodobně o zbytek zásobní jámy, do níž se po zániku její funkce dostaly jako odpad kusy keramických nádob, kostí a mazanice. V současné době probíhá analýza, která stanoví datování.

K poslednímu nálezu z letošního května došlo v Bukovně. Z kulturní vrstvy u domu čp. 37 na severní straně návsi se podařilo získat okrajovou část keramického hrnce ze 13. století. První písemná zmínka o vsi přitom pochází až z roku 1387.

Na otázku, který z nálezů byl nejcennější, není podle archeologa Pavla Behenského z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech jednoznačná odpověď. „Pro mě má každý nález, který učiním, velkou hodnotu, neboť přibude do archeologie opět něco nového a rozšíří to další pohledy na naši historii. Zmíněné drobné nálezy mají význam především pro historii regionu,“ poznamenal Behenský, který má na starosti archeologické dohledy nad stavebními aktivitami na Boleslavsku.