U praktické části se všem vedlo dobře. V tomto týdnu se ještě budou muset poprat s písemkami. Kdo to zvládne, má dvě možnosti: může pokračovat v dalším studiu, nebo zkusit štěstí na pracovním trhu. To ale vždy vždycky není jednoduché.

Pekaři a cukráři v minulém týdnu složili praktické části svých zkoušek v Mladé Boleslavi Na Karmeli. „Jak dopadli, budeme schopní říct 19. června. Už nyní však víme, že u praktických uspěli všichni,“ uvedl ředitel Integrované střední školy Na Karmeli Štefan Klíma.

Absolventi jeho školy většinou nacházejí dobré uplatnění do budoucna. „U oboru pekař a cukrář jde 75 procent pracovat do oboru. Máme štěstí, že je v Mladé Boleslavi hodně pekáren a cukráren, u ostatních oborů je to procent malinko nižší, ale i tak je velmi slušné,“ podotkl Klíma.

Necelá čtvrtina žáků ale nutně neutíká směrem k jinému oboru, ale pokračuje ještě dál ve studiu, aby si vybojovala také maturitní vysvědčení.

Další škola, která nabízí sladký učební obor, je v Horkách nad Jizerou. A také zde se letos u praktické části zkoušky všem dařilo. „Cukráři prošli praktickou částí zkoušky všichni,“ potvrdila vedoucí vychovatelka z Horek Jana Huzilová.

I tamní žáci se snaží co nejvíce zůstávat po absolvování u řemesla. Hledání práce po vyučení ale není až tak snadné. To potvrzuje také viceprezidentka Asociace pekařů a cukrářů Pavlína Berzsiová, která u učňovských zkoušek na Boleslavsku hodnotila, jak žáci pracují. „Cukrařina není příliš dobře ohodnocená, a tak není divu, když jde žák pracovat do jiného oboru,“ popsala Pavlína Berzsiová. Navíc i v pekařině a cukrařině platí, že firmy upřednostňují ty, kteří mají už nějakou praxi, což je hned po škole značný problém.

Uplatnění v oboru

O relativní náročnosti uplatnění svědčí i pohled úřadu práce. O tato řemesla podle něj není v regionu valný zájem. „Jsou to spíše ojedinělé případy,“ uvedl ředitel boleslavského Úřadu práce Pavel Krpálek. Aktuálně zde nemají žádná podobná volná místa v nabídce. Na druhou stranu ale nemají na seznamu ani žádné zájemce o dané povolání. Ne každý pekař a cukrář musí nutně hledat práci pomocí úřadu.

V otázce uplatnění se podobným oborům ale může do budoucna blýskat na lepší časy. Pomoci mají mistrovské zkoušky, které by si mohl udělat řemeslník po pěti letech praxe. Podle ministerstva průmyslu by potom člověk – například v malé rodinné firmě – mohl přijmout zaměstnance těsně po škole, bez praxe. Pomohl by mu v další kariéře a poskytl motivaci do začátku. Za to by pak měl nižší daně nebo finanční bonus od státu.