Krajina kolem Mladé Boleslavi ukrývá stále mnoho archeologických tajemství, přestože ji badatelé zkoumají již více než 150 let.
Mezi desítkami nemovitých památek, stovkami sídlišť a pohřebišť a statisíci jednotlivých artefaktů však doposud scházel jeden výjimečný nález – zlaté platidlo Keltů, legendární „duhovka". Od počátku letošního roku se ovšem i Mladoboleslavsko počítá mezi oblasti, kde byly tyto pozoruhodné mince nalezeny.
Mince, o které je řeč, má hned několik „nej".
Především se řadí k úplně nejstarším mincím, raženým na území Čech. Patří do doby keltského osídlení, tedy do mladší doby železné. Přesnější datace ji zařazují do let 250 – 200 před naším letopočtem.
Mince byla vyražena přímo Kelty, ovšem podle řecké předlohy. Tou byly zlaté statéry nikdy neporaženého dobyvatele Alexandra III. Makedonského.
Jednu stranu mince zdobí hlava bohyně moudrosti a vítězství Athény, druhou potom postava bohyně Niké a dokonce také napodobenina řeckých písmen.
Váží přes 8 gramů a je vyrobena z vysoce ryzího zlata získaného rýžováním ze zlatonosných řek, snad v jižních Čechách.
Keltům tyto mince nesloužily jako běžná platidla v dnešním slova smyslu. Byly výsadou horních vrstev a aristokracie a jejich užívání souviselo s dálkovým obchodem, platbou za vojenské služby či s náboženskými aktivitami.
Běžněji se mince začaly užívat až o něco později. Do té doby směna peněz za zboží v běžném obchodu takřka neexistovala a fungoval pouze obchod směnný.
Do výše zmíněné kategorie náboženských aktivit, konkrétně ukrývání mincí z kultovních důvodů, patří i světoznámý zlatý poklad Keltů z Podmokel u Rokycan.
Zde byl v roce 1771 nalezen na břehu potoka kotel naplněný zhruba 50 kilogramy zlatých mincí. Společnost jim dělal náramek z téhož kovu. Pro tyto keltské mince se vžil poetický název „duhovky". Podle pověstí se totiž objevují právě na místech, kde se po dešti dotkne duha země.
Ale zpátky k našemu nálezu. Jeho hodnota spočívá především v tom, že jde o vůbec první známou zlatou keltskou ražbu z Mladoboleslavska.
Ptáte se, jak a kde k nálezu došlo?
Mince byla objevena vlastně dvakrát. Poprvé ji na svém poli vyzvedl z hlíny rolník Junek z Čejetic už v roce 1911. Mince se krátce nato stala součástí sbírky soukromého vlastníka, a pro archeology tak zůstala přes sto let neznámou. Nepíše se o ní ani v žádné z četných knížek o Keltech.
Dochovala se však stručná zpráva v jednom starém numismatickém časopise, kde na ni narazili archeologové z Muzea Mladoboleslavska.
Tím byla mince objevena podruhé, tentokrát pro archeologii, numismatiku a v neposlední řadě i pro čtenáře tohoto článku.
Dnes je mince nezvěstná. Z hlediska historie však není důležité, zda se našla dnes, nebo před sto lety. Důležité je, že se skutečně našla a my díky ní můžeme nahlédnout do minulosti našeho kraje.
Autor: Filip Krásný, archeolog Muzea Mladoboleslavska
