Spolek za záchranu kostela sv. Františka Serafínského se už zřejmě nemohl dívat na to, že historické varhany z roku 1672, které pochází z dílny Jana Ambrože Tauchmana z Vrchlabí, ani po několika století nefungují tak, jak by měly, vzal jejich péči do vlastních rukou. „V únoru jsme podali žádost na krajský úřad, aby nám povolil veřejnou sbírku. Tu jsme na dobu neurčitou otevřeli 28. května, když jsme pořádali koncert s příznačným názvem Kdyby byly varhany," nastínil počátek Zdeněk Zdobinský, který má v kněžmostském kostele na starosti režijní přípravu všech pořadů.

Návštěvníkům tak chtěli ukázat, jaký zvuk by zněl interiérem kostela, kdyby zdejší varhany byly opět funkční.

„Varhaník Ondřej Valenta přivezl pro tento účel nástroj, který zvuk varhan věrohodně napodobuje. Vše na flétnu doplnila Eva Myslivcová a sopránem Eliška Josifová. Mluveným slovem celým večerem provázel herec David Vejražka," připomněl nedávnou akci Zdeněk Zdobinský.

11 tisíc korun

Vážná atmosféra pravděpodobně významně napomohla k tomu, že už je ve sbírce první významná částka. Koncert přinesl jedenáct tisíc korun. Předběžný rozpočet na výrobu nového stroje tak, aby se dal zakomponovat do původní barokní skříně, je však mnohonásobně vyšší. Odhadovaná částka mluví až o 1,9 milionu.

Nejde však o první veřejnou pomoc na záchranu historických varhan. Jelikož hracímu stroji od počátku scházely dva rejstříky, byla v roce 1910 uspořádaná první sbírka. Už tehdy měly peníze posloužit na výrobu nového stroje rozšířeného o dva rejstříky. „Ani tato úprava se nezdařila, a tak se varhany neustále opravovaly až do dob, kdy se navštěvování kostelů moc nenosilo. Dodnes zůstala z varhan jen původní barokní skříň vyrobená vrchlabským varhanářem," popsal Zdeněk Zdobinský.

Varhany si prohlédl i Radek Rejšek, diecézní organolog a kampanolog, který řekl, že právě zmíněná skříň vytváří pouhou pohledovou kulisu k novodobému píšťalovému stroji umístěnému do oblouku nosných pilířů věže v průčelí kostela. „Toto umístění píšťalového stroje lze hodnotit jako nevhodné nejen z akustických důvodů, ale i z důvodů praktických – nástroj je pro jakékoliv opravy a manipulace téměř nepřístupný," vysvětlil.

Píšťalový stroj

Domnívá se také, že píšťalový stroj je výsledkem nekvalitních prací. „Stroj vznikal nejspíš postupně a byl přepracováván s úmyslem odstranit neustálé poruchy pneumatického systému, takže nakonec bylo zvoleno řešení pokusit se o instalaci mechanické traktury na stávající hrací stůl, což nemohlo dopadnout jinak než fiaskem," dodal Rejšek s tím, že píšťalový stroj jako takový nemá prakticky žádnou hodnotu.

Před kněžmostským spolkem je tak ještě velká práce. Musí například vytvořit návrh nového píšťalového stroje a zajistit veškerou administrativu. Plánuje ještě rozšířit místa, kde by lidé mohli přispívat. Pokladničky by tak mohli najít nejen na obecním úřadě, ale také v kostele či ve zdejším uzenářství. „Letos v září uplyne 700 let od vzniku Kněžmosta, a tak s obcí a dalšími spolky připravujeme program k oslavám," dodal Zdeněk Zdobinský.