Na začátku zřejmě stály obavy Sovětů, že by německé jednotky unikající na západ do amerického zajetí mohly ohrozit Rybalkův tankový průlom od Drážďan ku Praze. Výsledkem byla bombardování v posledních hodinách války a v prvních hodinách míru – jednoho dopravního uzlu za druhým na sever od Prahy.

Na Mladou Boleslav přišla řada ve středu 9. května v 10 hodin dopoledne. Přesný počet letounů není znám, vzhledem k celkové tonáži shozených pum (asi 50 tun) je ale dříve uváděný počet devíti letadel nedostatečný. Město zasypalo téměř 700 bomb o hmotnosti 2,5 až 700 kg. Explodovalo 662, nevybuchlo 38. Následky byly tragické, snad nejvíce obětí si nálet vyžádal na prostranství před kasárenskou budovou v Jičínské ulici.

Mnoho mrtvých byli zranění němečtí vojáci, kteří zde vyskládaní na trávnících čekali na naložení do sanit a náklaďáků. Na dolním rohu pomocné školy zemřelo několik hrajících si dětí. Nálet měl za následek citelné šrámy na historickém centru. Rozbombardována byla Bělská ulice pod starou radnicí, stejně tak skončil rodný dům spisovatele Šmilovského v Železné ulici, na jehož místě je dnes parčík. Bomby zasáhly i automobilku, očividně však nebyla cílem útoku – postižena byla méně než desetina její tehdejší rozlohy. Celkem si nálet vyžádal téměř 500 obětí, z toho 150 z Mladoboleslavska. Zničeno bylo 32 domů, 105 jich bylo poškozeno částečně a 396 lehce.

Hned od počátku přisoudili Češi nálet Němcům, což vedlo k brutálnímu chování vůči odzbrojeným německým vojákům. Mnohdy se za těmito činy skrývali ti, jejichž jednání v době okupace bylo zrádné a kteří zastřelením bezbranného člověka dokazovali své „vlastenectví“. I tyto činy si zaslouží podrobné zmapování. Pokud jde o nálet, úplnou pravdu se dozvíme až po odtajnění ruských vojenských archivů, což se v tomto století neplánuje.