Se sobotním svítáním se k tůni sjelo přes pět desítek rybářských nadšenců všech věkových kategorií.

Mezi zkušenými „lovci", bojujícími o prvenství v závodech o posvícenskou husu, nechyběly ani zástupkyně něžného pohlaví a také mladé rybářské naděje.

Svého tatínka doprovodil už před šestou ráno k vodě také pětiletý Míša Čučka. Žádnou rybu v první půlhodině soutěže nechytili, ale klučina odhodlaně a trpělivě čekal na první ťuknutí kapra, plotice nebo cejna.

Vloni při prvním ročníku této soutěže vytýhli rybáři z vody za pět hodin klání přes pětasedmdesát kilo ryb.

Letos čtyřiapadesát soutěžícíh nachytalo celkem téměř 103 kilogramů ryb.

Vítězem klání o posvácenskou husu se stal Vratislav Vlasta, který nalovil přes jedenáct kilogramů ryb.

Každý úlovek pořadatelé zvážili, váhu zaznamenali a ryba putovala zpět do tůně. Některé ryby se tak mohly dostat na udici i víckrát.

Jak prozradil jednatel místní organizace rybářů Jan Dvořák, tůň je takzvaně místního významu a je určena výhradně pro místní rybáře.

Zeptali jsme se Jana Dvořáka, ředitele soutěže a jednatele místní organizace rybářů.

Na rozdíl od jiných soutěží se tu neměří délka nachytaných ryb, ale jejich váha, proč?
Při měření délky ryb jsou zvýhodňováni sportovní rybáři profesionálové a poměřování podle hmotnosti je podle nás mnohem spravedlivější. Dává šanci i běžnému rybáři amatérovi, který se může vyrovnat profesionálovi.

Jaké ryby se v téhle tůni nachází a je tady vůbec dostatek ryb pro tolik soutěžících?
Tůni má naše organizace pronajatu od města. Jsou tu ryby od plotice a cejna až po kapra, štiku i candáta. Ryb je tu dost, týden před závodem jsme tůň zarybnili.

Vedle sebe sedí rodiče i začínající rybáři, to je běžné?
Na rozdíl od běžných soutěží jsme umožnili dětem obsadit místa vedle rodičů, běžné to jinde nebývá.