Pískovcová skála, na které byl vystavěn klášter, jenž dal později jméno přilehlé obci, byla ideální materií k hloubení sklepů. Chladné chodby využil při výrobě piva poprvé Jiří Labouňský z Labouně.

Produkce piva, kterou zahájil v roce 1570, trvá na stejném místě dodnes.

Pivovar Klášter býval mezi regionálními pivy pojmem. Před několika lety ale došlo ke změnám, které vedly ke ztrátě mnoha zákazníků. Následky této nepříjemné etapy trápí pivovar dosud.

Byl vyměněn ředitel, technologie, zařízení, ale tradiční receptura zůstala zachována. Nejdůležitější změna proběhla v lidském přístupu.

„Paradoxně se nám nyní daří lépe prodávat Klášter dál od komína. Místní jsou zatíženi tím, že před několika lety tu určitý problém s kvalitou byl. Dostalo se jim to pod kůži a nyní mají strach naše pivo znovu ochutnat," konstatuje obchodní ředitel pivovaru Milan Sedláček.

V současnosti vaří pivovar Klášter ve svých zdech výčepní pivo, jedenáctku, prémiový ležák a kvasnicové pivo, přičemž používá výhradně české suroviny a vodu z vlastní studny.

Jak ukazují prestižní ocenění z brněnského Pivexu a dalších soutěží nebo udělení zlaté pivní pečeti, o nízké kvalitě už nemůže být řeč.

Klášter je dnes součástí společnosti Pivovary Lobkowicz, která spojuje celkem 7 pivovarů z celé země. Dalšími členy je třeba Rychtář Hlinsko, Jihlava či Protivín.

Každý z pivovarů klade ve svém regionu důraz na vlastní produkt. Tam, kde je zájem, lze nabídnout i piva sesterských pivovarů. V nabídce je přes šedesát druhů.

„Češi se sice považují za národ pivních znalců, ale naše mistrovství spočívá spíše v tom, že máme největší spotřebu piva na hlavu," komentuje s úsměvem Sedláček. Dlouhodobou snahou pivovaru je tak seznamování veřejnosti s různými druhy nejen plzeňského typu.

Za tímto účelem vznikl projekt „Cesta pivního znalce". Restaurace, které se ho zúčastní, jsou každé dva týdny zásobeny novým pivem nad rámec obyčejné nabídky. Zákazníci tak poznají i zcela zvláštní výrobky.

V tomto duchu probíhal i mladoboleslavský September fest, do jehož přípravy se pivovar zapojil. Značkou číslo jedna byl sice Klášter, ale představila se i piva vzdálenějších pivovarů nebo piva speciální, třeba medová.

Klášter je úspěšný i za hranicemi. Ve velké oblibě ho mají Rusové a skandinávské národy. Do exotických zemí se však vyváží spíše ojediněle. Klášterské pivo není pasterované a v sudech tak vydrží jen dva měsíce.

„Vyvážíme pivo, kam to je možné, ale ne za každou cenu," doplňuje Sedláček.

A jaké že je nejlepší pivo z produkce klášterského pivovaru?

„Osobně nerad říkám, že je některé naše pivo nejlepší. Myslím si, že pro každou příležitost je vhodné jiné. Výčepní je dobré na zahnání žízně, při posezení je dobrý ležák, který si můžeme vychutnat. Je to stejné jako u vín, záleží na příležitosti," zamýšlí se nad otázkou ředitel výroby Zdeněk Prokůpek.

„Nechci upřednostňovat, ale na naše kvasnicové pivo s bohatou pěnou a plnou chutí, jsem si zvykl velmi rychle," přiznává ředitel Sedláček.

Klášter se nesnaží být pouze výrobním komplexem, ale je také areálem, který se otevírá lidem.
Každoročně v červenci zve veřejnost na tradiční pivobraní, jehož se zúčastní více než dva tisíce návštěvníků, a po celý rok nabízí individuální prohlídky pivovaru. Stačí se dopředu objednat.

A kde jinde by se měl milovník piva přesvědčit o kvalitě než přímo u zdroje?