Populární horolezec letos navíc bodoval i v kategorii jednotlivců v anketě Sportovec roku 2012, kde obsadil třetí příčku. A to navzdory tomu, že sám loňský rok jako ten nejlepší nehodnotí. A co ho čeká letos?

Prozradil jste, že o vysněnou K2 se letos nakonec nepokusíte?

Bohužel. Je to čerstvá pondělní zpráva, můj parťák Radek Jaroš mi po poledni volal, že mu znova řezali prsty na nohou, které měl z poslední výpravy omrzlé, a tudíž se letos Himálaje konat nebudou. Nedá se nic dělat, musíme být trpěliví, oba dva.

Další otázka je jasná, kam tedy letos polezete? Těžko se u vás dá očekávat cimrmanovské „doma bude, už se narajzoval dost"?

To je otázka, o které už pár dní přemýšlím, vlastně asi týden, od doby, kdy jsem u Radka Jaroše byl naposledy. První plán je takový, že bych si rád v létě vylezl některé stěny kolem Mont Blancu, na které jsem zatím neměl čas.

Takže opravdu místo Himálají Alpy?

Přesně tak, i když to možná vypadá trošku legračně. Předtím jsme se „flákal" ve velehorách a teď mířím do Alp. Ale ona to úplná sranda taky není. V Alpách je to hlavně stěnové lezení, k tomu bych se chtěl teď trošku vrátit, když mám čas.

A kdo bude vaším parťákem v Evropě?

Zatím jsem o tom mluvil s Láďou Hlaváčem, byli jsme spolu asi na třech expedicích, jak v Himálajích, tak třeba v Peru, takže jsme sehraní. I v těch Alpách totiž najdeš parádní stěny a pilíře.

Takže možná trošku opačná cesta, nejprve osmitisícovky, a pak povinné položky do „deníčku" v Alpách?

Do jisté míry je to pravda, docela legrační, co? Viděl bych to na základní tábor v Chamonix, tam zůstat tři až čtyři týdny, a odškrtat si takové ty „povinné" stěny, které jsme zatím nestihli a je dobré je mít za sebou.

Mluvili jsme spolu před časem i o Jordánsku?

To je pravda, tam bych taky moc rád. Obvykle se tam jezdí na přelomu listopadu a prosince, a jsou tam nádherný pískovcové stěny až do pěti set metrů! Tam se chystáme taky na nějaké tři týdny, a je to podobné jako u nás třeba v českém ráji nebo v Adršpachu.

Prozradíte i další sportovní plán, tentokrát nehorolezecký?

Doufám, že to nezakřiknu. Ale dobře, pokud mi to zdraví dovolí, chtěl bych si splnit svůj další velkej sen, a pokusit se o velký triatlon. Železný muž je prostě dávná výzva, myslel jsem, že bych to dal někdy na podzim, září říjen… Ale nesmí mi vrzat v kolenou nebo kotnících (smích). Zatím je ale zdraví v pohodě.

A co dělá horolezec v zimě v České republice?

Jezdí na běžkách! Alespoň já letos běhám hodně, natrénováno mám opravdu dost, sníh byla prakticky od začátku prosince, takže podmínky parádní. Teď v sobotu poběžím Krkonošskou sedmdesátku, máme s kamarády tým, tak na to se moc těším.

Chystáte na ten zmíněný triatlon nějakou speciální přípravu?

Víceméně asi jako každé jaro zase začnu jezdit na kole a běhat, ovšem pravda je, že letos bych měl přidat to plavání, co? To mi asi na triatlonu neodpustí. Možná zkusím i Bakovský půlmaraton…

Když jsme u těch vytrvalostních běhů, čtyřiadvacítka na Štěpánce bude i letos? A plánujete ji vyhrát?

Samozřejmě! Tenhle běžecký závod pro vytrvalce už začínáme s dcerou dávat do kupy. Jako vždycky se bude konat poslední týden v květnu a moje účast je tak nějak povinná. Ovšem s tou výhrou to vidím dost bledě, přece jen, když se na mě podíváš, nejsem úplně maratónská figura, mám přes osmdesát kilo. Ale můžu se pokusit, že jo?