Velké stěny velkých hor, tak zní hlavní téma festivalu horolezectví, který se ve městě automobilů koná už podruhé. Pořádá ho Monika Mašková, a její otec Petr v rozhovoru prozradil nejen to, na co se návštěvníci této akce mohou těšit, ale také něco ze zákulisí své nově „rozjeté" kariéry v komunální politice. Tento pátek totiž složí oficiálně slib zastupitele, jak je na tuhle roli připraven?

Jak vlastně vznikla myšlenka uspořádat horolezecký festival?

Letos se tahle akce koná v Boleslavi už podruhé, a s nápadem přišla moje dcera Monika. Vloni potřebovala k diplomce do školy uspořádat nějakou podobnou akci, a tak to všechno začalo. Nápad se jí zalíbil, protože se tímhle směrem nejspíš chce do budoucna ubírat, a tak máme letos další ročník. Uvidíme, třeba z toho bude tradice. Dokonce už jedná o festivalu i v Praze, prostě plánů má spoustu.

O čem se bude mluvit letos?

Téma je jasné, velké stěny velkých hor, takže budeme mluvit o lezení ve stěnách. Já tady budu vlastně promítat takové svoje retro, v hudební branži by se asi řeklo, že budu fungovat jako „předskokan" pro ty opravdové hvězdy, které přijdou až po mně. V tom mi bude pomáhat ještě brácha, a pak nastoupí esa v tomhle oboru, Marek Holeček a Pavel Jonák.

Takže o své poslední expedici na K2 tady vyprávět nebudete?

Je to tak, o K2 chystám celovečerní besedu, která se momentálně ještě ladí. Ta se uskuteční 25. listopadu ve Škoda Muzeu, začíná v sedm večer a jsem trošku nervózní, že zatím ještě nemám tu finální verzi. Filmaři to totiž pořád upravují a střihají, ale toho pětadvacátého už bych měl mít v ruce čistý materiál.

Lezení ve stěnách, to je asi úplně jiná disciplína, než to „himalájské", výškové, kterému se v poslední době věnujete?

Je to tak, tohle je víc technická záležitost. A Marek Holeček a Pavel Jonák jsou v tomhle ohledu opravdová špička, jsou oba v reprezentaci, takže jejich vyprávění bude určitě zajímavé.

A o čem konkrétně budete mluvit vy?

Já jsem svoje vyprávění nazval od Tater až po Himaláje, a je to opravdu takový průřez mou historií. Jsou tam fotky snad od doby, kdy jsem začínal tady na Štěpánce, přes pískovcové lezení vápence, prostě kompletní retrospektiva. Zahrnu tam i výstupy v Kolumbii, v Peru… Zkrátka ty „nižší" hory.

O Himalájích, které vy dobře znáte, se v poslední době hovoří a píše hlavně v souvislosti s katastrofou, při které zahynuly desítky lidí. Máte představu, jak je to možné?

To je opravdu boží dopuštění! Právě jsme se o tom bavili s kamarády horolezci, jak je něco takového vůbec možné, v době satelitních telefonů, které už má dneska v kapse téměř každý, kdo se tam vydá. Zvláštní je, že se k nim informace o tom, co se na ně řítí, nedostala včas, že je nevarovala ani ta nepálská agentura. Nedovedu si to vysvětlit.

Odbočme na chvíli od horolezectví, je pár týdnů po komunálních volbách a vy budete v pátek oficiálně jmenován zastupitelem. Jak jste na tuhle novou roli připraven?

Abych byl úplně upřímný, k politice jsme se dostal spíš náhodou, vlastně přes sponzory. Za Volbu pro Mladou Boleslavu jsem kandidoval už před dvanácti lety, ale teď jsem byl opravdu zvolený. Beru to jako výzvu, protože když už mi lidé dali hlas a důvěru, bylo by nesportovní, kdybych tam jen seděl, zvedal ruku a byl dopočtu. To v plánu určitě nemám.

Budete poctivě číst všechny materiály a připravovat se na jednání? To bude určitě časově docela náročné.

To je sice pravda, ale jinak to nejde. Je to další práce, které se budu muset věnovat a dát jí ten čas. Už před volbami jsem ale jasně řekl, že kandiduju do zastupitelstva, ne třeba do rady města. Chtěl jsem, aby lidé, co mi dají hlas, jasně věděli, co můžou čekat, abych je nezklamal. Jednou za měsíc si ten čas samozřejmě udělám.

Jste tedy s momentální politickou situací a vývojem v Mladé Boleslavi spokojený?

V podstatě ano. Určitě jsem nekandidoval proto, aby se tu začaly dít nějaké změny. Město se podle mého soudu za poslední roky změnilo a mění k lepšímu. I proto jsem byl zásadně proti koalici se sociální demokracií. Když to mám říct úplně upřímně, kandidoval jsem proto, aby se tam nedostal někdo, koho tam nechci.