Podle chystané novely, která by měla platit od roku 2017, by školy měly nově získávat peníze podle počtu učitelů a ne podle počtu žáků, jak je tomu doposud. Kateřina Valachová věří, že právě tyto kroky podpoří menší školy na vesnicích. Těm totiž z nedostatku dětí a tím pádem neplnění minimálních limitů, hrozí i existenční problémy.

Ministerstvo školství by na účet škol posílalo ale i další peníze, a to podle ohodnocení nárokových a nenárokových složek. „To znamená, jaké tam jsou potřeby dětí nadaných, dětí sociálně znevýhodněných, dětí z těžších majetkových poměrů, zdravotně postižených," vysvětlila ministryně s tím, že by zohlednili také například počet odučených hodin. Součástí zákona by měl být i podrobný popis dopadů na školy a pochopitelně na učitele.

Když se s připravovanou novelou začali seznamovat ředitelé malých základních škol na Mladoboleslavsku, přepadl je nepříjemný pocit.

Počet žáků se zvyšuje

„Počet žáků se alespoň u nás zvyšuje, financí je potřeba více, nikdy jich ale nebude dost. Na to, abychom třídy rozdělili na dvě, nemáme kapacitu. Pro nás by zákon asi neměl mít žádný zásadní dopad," míní ředitelka semčické základní školy Jana Kočová. Přesto by byla ráda, kdyby novela platit vůbec nezačala. Jen by vše podle ní zkomplikovalo zajetý finanční systém, na nějž si vedení škol už zvyklo.

V Semčicích, kde je otevřeno devět tříd, vyučuje třináct kantorů. Pokud by ředitelka chtěla přibrat dalšího, už by jí stanovený rozpočet nestačil.

„Spíše by nám pomohlo, kdyby nám ministerstvo dalo více peněz na pedagogické asistenty. Bez nich už se vyučování neobejde. Dětí s poruchami čím dál více přibývá. Nyní je řešíme individuálními vzdělávacími plány a v podstatě se jedná o nehonorovanou práci učitelů navíc," konstatovala Jana Kočová.

Pedagogičtí asistenti

Stejného názoru je i ředitelka Základní školy v Bezně. Ani ona není spokojena s penězi, které dostávají na pedagogické asistenty. „Máme dvě speciální třídy. V jedné je deset žáků, ve druhé šest. Příští rok chce ministerstvo rušit zvláštní školy, což by znamenalo, že i tyto třídy skončí. Neumím si to vysvětlit," řekla Květa Srbková, ředitelka bezenské základky.

Stejně tak si neumí představit, jak by ministerstvo chtělo rozdělovat peníze tak, aby systém byl spravedlivý a nemělo to na základní školy negativní dopady. Květa Srbková si myslí, že než tento důležitý materiál dostane zelenou, je potřeba, aby si jeho tvůrci zjistili základ problému. „Například, jaký budou mít učitelé úvazek? Jaký bude povinný minimální počet dětí ve třídě?," vyjmenovávala body, o kterých si nyní bude zjišťovat další podrobnosti.

Ředitelé základních škol, které Boleslavský deník oslovil, si ale pokládají ještě jednu otázku. Zda bude někdo kontrolovat, jestli nedochází ke zneužívání. Systém by paradoxně větším školám mohl finančně pomoci. Rozdělili by třídu na dvě poloviny, přibrali učitele a stát by vše zaplatil.

Jak vše dopadne, ukáže až čas a především, zda novelu zákona v Praze schválí.