V nově postavené a především ojedinělé sklářské peci v kosmonoském dětském zařízení Altamira se v pondělí poprvé tavilo sklo. Sklářská pec je ojedinělá především v tom, že existují jen čtyři v Evropě. Své umění zde desítkám přítomným návštěvníkům ukázali skláři z Deštné v Orlických horách. Jejich zručnosti přihlížely desítky návštěvníků, kteří neskrývali obdiv.

“Sklo není naší doménou, je jednou z disciplin, kterou sice už jedenáct let zkoušíme, ale zatím jsme nedosáhli významných výsledků. Proto jsme se spřátelili se starými skláři z Nového Boru, kteří nám pomohli při realizaci pece a poskytli nám cenné informace,“ uvedl Jaromír Cvrček z kosmonoské Altamiry.

Všichni proto doufají, že tavení skla se stane tradicí a u této pece se budou v budoucnu scházet mladí skláři, kteří by zde zkoušeli své sklářské umění.
Pec je postavena z novodobých materiálů, tedy šamotových cihel. S realizací pomohli především sponzoři. Celá stavba trvala tři týdny. „Postavit takovou pec je poměrně obtížné. I profesionální šamotář musel vynaložit spoustu umu, aby ji postavil,“ řekl ke stavbě pece Jaromír Cvrček.

Teplota v peci dosahuje okolo 1200 stupňů Celsia. Provozní doba na topení a vytvoření skla se pohybuje mezi 45 až 55 hodinami, tedy přibližně dva dny. A jak se v peci topí? Přestože jsou současné sklářské pece elektrické nebo plynové, v kosmonoské peci se topí po středověkém způsobu – dřevem. To ale musí být naštípáno na metrové třísky, aby se dosáhlo těchto teplot.

„Naším dnešním cílem bylo dosáhnout kvalitních provozních zkoušek,“ uvedl Cvrček. A to se podle přítomných sklářů povedlo. „Sklářská pec se zatím chová adekvátně podle očekávání,“ řekl Boleslavskému deníku profesionální sklář Zdeněk Andres. „Pomáhali jsme napříkal s vytemperování, tedy vysoušením a zahřátím na tu správnou teplotu,“ uvedl Andres, který se výrobou skla zabývá celý svůj život. Podle něj bude mít o možnost vyzkoušet si tavení skla místní mládež velký zájem. „Ti kluci, kteří pomáhali s topením, k tomu přistupovali s velkým nadšením,“ řekl Zdeněk Andres.

První výrobky ze skla zde zkoušeli skláři z Nového Boru. Zcela prvním sklářským výrobkem, který z pece vyšel, byl kůň, jehož výrobu předvedli jak přítomných divákům, tak i budoucím sklářů, studenti z Vyšší odborné školy sklářské z Nového Boru.

Co ale vede boleslavskou mládež ke sklářské profesi? „Fascinuje mě tvorba skla, že z písku se dá udělat tvárná hmota, která se následně vytvaruje do tvaru skleničky nebo skleněného uměleckého díla,“ řekl David Barva, který si práci se sklem už několikrát vyzkoušel v době, kdy v Altamiře stála stará hliněná sklářská pec. „Bylo to velmi zajímavé. Navíc tato pec je lepší v tom, že má lepší dynamiku a lepší tah,“ dodal Barva. Že by se ale jednou sklářstvím živil ale student střední průmyslové školy neuvažuje. „Je to moc pěkné řemeslo, ale obávám se toho, že by mě asi moc neuživilo,“ dodal Barva s tím, že sklářství zůstane pouze jeho koníčkem.

Ještě než se v peci začalo tavit sklo, vysvětil ji slavný farář Jiří Veith. Podobnou pec mají v Evropě pouze v Maďarsku, Francii a v Orlických horách.