„Naštěstí jsme zatím nezaznamenali nárůst pacientů s otravou. Tuto sezónu na interním oddělení byli po požití hub s trávicími potížemi ošetřeni dosud čtyři lidé. Jednalo se ale spíše o lehké až střední potíže. Pacienti sice museli být hospitalizováni, ale druhý den mohli být propuštěni do domácího ošetřování,“ sdělila mluvčí Klaudiánovy nemocnice Hana Kopalová.

Většinou jsou otravy způsobeny špatnou tepelnou úpravou, konzumací přemrzlých či jinak poškozených hub, nebo jejich špatným skladování, než požitím některého z jedovatých druhů, což potvrzuje i nedávný příběh manželů z Mladoboleslavska.

„Minulý týden byl manžel s dětmi na houbách, protože každý se chlubí plnými košíky hub. Jako vždy jsem z nich udělala houbovou polévku a smaženici. Bohužel jsem po jejich požití měla já a ještě jeden člen rodiny velmi nepříjemné žaludeční problémy. Pan doktor mi pak řekl, že je to nejspíše způsobené houbami. Nevybavuji si ale, že bychom do jídla nakrájeli nějakou špatnou,“ popisuje nepříjemnou zkušenost paní Marie.

Podle mladoboleslavského mykologa Stanislava Tutky patří k nejčastějším nešťastným chybám houbařů záměna růžovky za muchomůrku tygrovanou, která je prudce jedovatá. „Mám ověřeno, že na Chlumu u Mladé Boleslavi rostou tyto houby hned vedle sebe,“ říká Stanislav Tutka. Po pozření této houby přitom nastává už po třiceti minutách až třech hodinách doslova peklo. Objeví se nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce a stavy únavy a zmatení střídané až manickou aktivitou s halucinacemi, připomínající alkoholové opojení. Typická otrava se přitom projeví až po osmi až dvanácti hodinách. Standardními projevy jsou bolesti břicha, zvracení, průjem, mohou se objevit slabosti končetin, pokles tlaku, zvýšení tepu a bušení srdce. U prudce jedovatých hub dochází s odstupem 2–3 dnů k poškození jater a ledvin. Ovšem třeba pavučinec plyšový, který je naštěstí vzácný a má odpudivý vzhled, dokáže s totální devastací ledvin počkat až tři týdny. Houbaři by si na vzácný pavučinec měli dát pozor například v mladoboleslavských lesích, kde se tato rarita vyskytuje.

Pokud se u někoho příznaky objeví, není radno váhat s první pomocí. Šárka Klimentová doporučuje návštěvu lékaře vždy, když se objeví jakékoli závažnější příznaky, včetně zvracení a průjmu. Sami si však můžete poskytnout první pomoc ještě před odchodem k lékaři. „První pomocí je vyvolat zvracení, pokud nepřišlo samo. Pak se doporučuje užít živočišné uhlí v dávce 10–20 tabletek. K zapití použijte černý čaj, uklidňuje žaludek a podporuje močení. Navíc dodá potřebnou hydrataci. Uchovejte zbytky pokrmu, hub či aspoň zvratky pro případ nutnosti identifikace. Problémem u dětí a starších nemocných je rychle postupující dehydratace. Nechtějí pít, pak je lépe i u nekomplikovaných otrav vyhledat lékaře k podání infuze“ říká Klimentová a vyvrací mýtus o tom, že pomůže pití mléka.

Doporučení pro sběrače hub
• Sbíráme jen opravdu známé, mladé houby bez známek znečištění či poškození. Vyhýbáme se místům, kde mohlo dojít ke kontaminaci (skládky, okraje frekventovaných silnic).
• Nikdy neochutnáváme syrové houby. A opravdu vůbec nikdy to neděláme před dětmi.
• Na houby se chodí s proutěným či lýkovým košíčkem, který dýchá. Pokud použijete plastový, silikonový nebo jiný, zkontrolujte jeho prodyšnost. 
• Pozor na transport v kufru auta.
• Houby je nutné dostatečně tepelně upravit. Kdo je vaří, tak aspoň 20 minut, při smažení postačí 10 minut. Veliké kusy hub nejsou vhodné ani pro jednu úpravu, teplo potravinu dostatečně neprostoupí.
• Neohřívejte houbová jídla, jsou určená k přímé konzumaci.
• Houby jsou hůře stravitelnou potravinou, pro děti dokonce těžce stravitelnou. Nenuťte děti k jejich konzumaci, i při dokonalé přípravě té největší mykologické pochoutky je může bolet bříško.
• Vybavte domácí lékárničku živočišným uhlím v dostatečném množství. Kdo má víc dětí, znásobí množství, obvykle mají tendence trávit se kolektivně (nejen houbami). Při této příležitosti ještě upozorním na telefonní číslo k uložení do mobilu (rodiče si uloží povinně ihned) na nepřetržitou linku toxikologů: Toxikologické informační středisko 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02.