Samotný spor má jednoduchý základ. Lidé nemají rádi zvyšování daní a poplatků, obce by zase rády operovaly s větším balíkem peněz. Proto je otázka zvyšování poplatků za svoz a likvidaci komunálního odpadu ožehavější, než by se mohlo na první pohled zdát. Jak to v letošním roce s výší poplatku ve městech na Mladoboleslavsku vlastně je?

Ve většině měst se jejich vedení přiklonilo k zachování stejné částky, jaká se platila v minulých letech. Příkladem může být Bakov nad Jizerou, kde místní platí pětistovku už od roku 2010, nebo Mladá Boleslav se čtyřmi stovkami.

„Ano, výše poplatku zůstává stejná. A také stále platí, že tříděním mohou obyvatelé dosáhnout slevy až 190 korun," připomíná mluvčí magistrátu Hana Koišová. Podrobnosti o tom, jak ušetřit, lze nalézt na internetových stránkách města.

Po změně před dvěma lety zůstává stejná výše poplatku i v Kosmonosích. Zde se ovšem rozlišuje, zda domácnost využívá týdenní (530 korun) nebo čtrnáctidenní svoz (430 korun). Složitější výpočet poplatku má i Dolní Bousov, kde si obyvatelé sami zvolí, jak velkou a jak drahou nádobu budou využívat.

Hlasy volající po změně letos zazněly v Mnichově Hradišti, kde město nakládání s odpady dotuje pěti miliony korun ročně. Po vlně nevole však návrh zdražit o stokorunu neprošel. I příští rok se bude platit 500 korun. 

Ke změně však došlo v Dobrovici, kde se vloni platilo sympatických 300 korun. Dvoustovkou připlácela každému obyvateli společnost Tereos TTD jako kompenzaci za nepohodlí způsobené chodem cukrovaru a lihovaru. Toto už však neplatí.

„Vrátili jsme se k předchozí výši poplatku, a to 500 korun. Letos jsme se dohodli, že cukrovar bude svou podporu směřovat jinam. Jednáme o tom, kam konkrétně," řekl starosta Tomáš Sedláček.