O připravované události, bazénu i historii oddílu jsme mluvili s ředitelem 1. základní školy a trenérem Václavem Kolmanem.

Na úvod mi povězte, proč by přátelé plavání měli na středeční setkání dorazit
Celá řada zakládajících členů oddílu do bazénu stále ještě dochází, plavání je pro ně srdeční záležitost. Od otevření krytého bazénu v roce 1974 jich oddílem prošla celá řada. Nyní mohou zavzpomínat a povyprávět si. Zároveň ale vyhodnotíme nejlepší plavce a plavkyně za 40 let a také trenéry a funkcionáře, z nichž někteří stáli u zrodu oddílu a už nejsou mezi námi. V salonku restaurace budeme promítat fotografie i krátké filmy a budeme rádi, pokud příchozí přinesou své materiály a fotografie z historie oddílu. Řeč bude mimo jiné o novém krytém bazénu situovaným ke Kolibě – jsou zvaní i představitelé města.

Zmínil jste nejlepší plavce. Kdo se dočká ocenění?
Pokud pominu dorost a žáky, kteří ze závodů vozili desítky medailí, top žebříčku za 40 let vévodí několik jmen, která se zapsala na absolutních mistrovstvích ČR. Nejúspěšnější plavkyní v historii oddílu je Linda Türkottová, za svobodna Světlíková. Ta svého času držela československý rekord na 50 metrů volným způsobem a byla ve výběru na olympijské hry. Plavkyně par excellence. Dále ke špičce patřila Kateřina Černíková, Lucie Šilhánová, z mužů Leo Stránský, Jan Černík a Radek Vodička. Ta plejáda plavců je dlouhá – během těch 40 let patřil náš oddíl k nejúspěšnějším i nejmohutnějším ve městě.

A co trenéři?
V minulosti mě mrzelo, že se veřejně nedostalo uznání řadě lidí, kteří plavání věnovali zdarma desítky hodin týdně a o kterých se nikdy nepsalo a nemluvilo. Lví podíl na největších úspěších měl jako trenér Oldřich Křížek, za těmi výsledky však byli i další. Například Petr Vaněk, Martin Pološčuk, dlouholetý předseda oddílu Jiří Janovský nebo pánové Borovička, Bílek, Hrouda, Horák a mnozí další, kteří budou jmenováni na našem setkání.

Nelimitovaly sportovce parametry bazénu?
V letech 1986-1993 byl oddíl na vrcholu a Boleslav konkuroval mamutím týmům jako byla Kometa Brno nebo Rudá hvězda Praha. Noviny psaly o tom, že oddíl z malého bazénu ve sklepě dobývá medaile. Bazén nám vždycky zcela vyhovoval. Jiné týmy trénovaly na kratších bazénech nebo dokonce v lázních a přesto vítězily. Rozhodující je totiž prostor na trénink. Náš oddíl měl neuvěřitelnou výhodu, že v době tréninku byl v bazénu vždy zcela sám. I ty velké týmy se zpravidla dělí o bazén s veřejností a mají vyčleněno jen několik drah. Druhá věc je ovšem okolní komfort. Představte si, když jsme pořádali závody, kterých se účastnilo 300 plavců. Pokud víte, jaká je v bazénu v sokolovně vzduchotechnika, dovedete si to představit.

Co plavci očekávají od nového krytého bazénu?
Zejména lepší zázemí. Kvalitní vzduchotechniku, osvětlení, snad i malou tribunu pro diváky, kteří už se nebudou muset tisknout za skleněnou výlohou. Sice se budeme o bazén dělit s veřejností, ale doufáme, že nebudeme muset omezit tréninkové hodiny. Uvidíme. Je pravdou, že plavání je sport, který vyžaduje skutečně mnoho času a každý závodník, který to myslí vážně, musí tréninku denně věnovat tři až čtyři hodiny.

Dovolím si využít toho, že mluvím nejen s trenérem, ale zároveň i ředitelem základní školy. Co děti a plavání? Umí všechny děti už v útlém věku plavat?
Jako tělocvikář musím říct, že pohybová aktivita populace je všeobecně na prahu katastrofy. Do programu plavání dětí je ale zapojena většina škol a školek a úspěšnost je přes 90 procent. Ve světě to není úplně zvykem. Samozřejmě bych rád viděl v oddíle víc dětí, ale na druhou stranu kapacity nejsou neomezené. Potenciál nových plavců však rozhodně pochází z rodin.