Ke zjištění, že v Mladé Boleslavi není mnoho zeleně, na níž by mohlo oko spočinout, není třeba zadávat studie. Stačí se po městě projít. Přesto takové studie vznikají, a právě poslední z nich, která je inspirovaná metodikou Českého statistického úřadu, řadí Mladou Boleslav, co se podílu zelených ploch týče, hluboko pod republikový průměr. Ten činí u všech obcí a měst v zemi devětačtyřiceti procentní podíl zeleně – tedy zahrad, luk, sadů, lesů a parků – na celkové ploše obce. V Mladé Boleslavi je ale podle dat, které měl Deník k dispozici, toto číslo méně než poloviční – pouhých 22 procent.

Za zelení musí místní skutečně leckdy docházet – na blízkou Štěpánku, na Radouč, na Chlum. Podle mluvčí magistrátu Šárky Charouskové ale vedení města usiluje o to, aby město nebylo podřízeno jen průmyslu a autům a netvořil jej pouze beton, asfalt a dlažba. Vysazuje proto nové stromy a snaží se zbývající zelené plochy bránit a uchovat. „Město vynakládá na zeleň značné částky – letos je to 37 milionů na její údržbu a dalších 11 na související údržbu veřejných prostranství. Zeleň se snažíme maximálně rozšířit a zachovat – důkazem je kauza okolo lesoparku Štěpánka, kdy se díky snaze města podařilo zabránit výstavbě v této cenné lokalitě,“ vysvětlila mluvčí. 

Ta zároveň zdůraznila, že funguje i spolupráce města s automobilkou v rámci akce „Za každý prodaný vůz jeden strom“. „Díky tomu se vysadila například alej v Nádražní ulici, a nahradila se i řada stromů, které se kvůli špatnému stavu musely pokácet,“ podotkla Šárka Charousková.

Některým se ale snahy města nezdají dostatečné. Jakub, čerstvý maturant, není se stavem města spokojený. „Myslím, že v Boleslavi je zeleně pořád málo. A přijde mi, že nová moc nepřibývá, naopak. Na každou volnou a zelenou plochu si brousí zuby nějaký developer. Nebo si chce další plochy pro změnu zabrat Škodovka nějakou svojí montovnou pro agenturní pracovníky,“ postěžoval si devatenáctiletý mladík s tím, že projekt „Za každý prodaný vůz jeden strom“ i nová výsadba je k smíchu.

„Když se pokácí vzrostlý strom, tak se okázale nahradí nějakým zákrskem, který vyroste tak za padesát let. Pořád se mluví o autech, dopravě, ucpaném městě a navrhované řešení? Samozřejmě ještě víc silnic, víc parkovišť, betonu a asfaltu. Jako by tu ani neměli žít lidi, jenom auta,“ neskrýval rozhořčení mladík, který doufá, že jeho generace bude smýšlet ekologičtěji. „Je to ale určitě také na každém z nás, nejen na politicích nebo městu,“ dodal.

Zeleň je středem pozornosti i ve druhém největším městě okresu, v Mnichově Hradišti. To ale bez debat na návštěvníky působí o malinko „zeleněji“ nežli Mladá Boleslav. A podle starosty to není náhodou. „Co se městské zeleně týče, je za námi hodně práce, která je doufám vidět – lidé se mohou pokochat lesoparkem, oblastí kolem Jizery, okolím zámku. I tak je toho ale ještě spousta, co lze vylepšit,“ uvedl starosta Hradiště Ondřej Lochman. Například park mezi kinem a nádražím by si podle něj zasloužil zregenerovat a oživit.

Starosta by navíc rád viděl více zeleně nejen pouze koncentrované v parcích, ale i mezi zástavbou. „Je třeba obnovit zeleň zejména na místních sídlištích, ale také na náměstí a v centru města. Rádi bychom měli více stromů, ale i květin a okrasné zeleně,“ vysvětlil Lochman. V současné době prý město investuje do roční údržby zeleně částku téměř 6 milionů korun. „Když lidé ještě ve velkém chovali králíky a domácí zvířata, bylo to snazší. Najednou byla tráva posekána, ani se nevědělo jak. Dnes musí údržbu platit město,“ podotkl s nadsázkou Lochman a dodal, že na případné další ozelenění by město rádo získalo dotace.