Ten se neobává výsledku komunálních voleb. Tvrdí totiž: „Ať bude zvolen do zastupitelstva kdokoliv, byl by šílenec, kdyby v této činnosti nepokračoval. Výsledky výboru nejsou výsledkem práce jednoho člověka, ale celého kolektivu, který jde napříč politickým spektrem. Od začátku jsme si vše ujasnili a v podstatě hlasujeme jednomyslně. To považuji za úspěch na boleslavské politické scéně. Úspěch, který je pozitivní pro občana, pro celé město. Kdyby někdo chtěl udělat něco jiného, než v jakém duchu pracujeme, byla by to pro město hodně velká medvědí služba,“ říká Povšík. Ten také tvrdí, že se podařilo rozjet spolupráci s automobilkou na vysoké úrovni. A netají se tím, že by rád viděl, kdyby se část města změnila v lokalitu, která je podobná ostravské Stodolní ulici.

Když jste přišel s nápadem na zřízení speciálního orgánu zastupitelstva, který by vedl diskusi mezi městem, automobilkou a okresní hospodářskou komorou, jaká byla reakce?

I když to jednoduché nebylo, jsem opoziční zastupitel, tak nakonec se pro myšlenku vzniku podařilo v zastupitelstvu získat většinu. Byl jsem zvolen předsedou výboru a začali jsme pracovat. Samozřejmě zpočátku část zastupitelů nevěřila, že výbor může fungovat a mít výsledky.

Jaké je složení výboru?

Jsou tam zastupitelé zastupující jednotlivé strany v boleslavském zastupitelstvu, a to napříč politickým spektrem. Jsou tam zástupci Škody Auto a boleslavské Okresní hospodářské komory.

Předpokládám, že prvním řešeným bodem před dvěma lety bylo rozhodnutí města zvýšit daně z nemovitosti?

Ano, firmu by desítky milionů ročně navíc, které by musela zaplatit, nepoložily, ale rozhodně ji to urazilo. Dotkl se jí stav, kdy se o zvýšení daní dozvěděla prakticky z médií. Jde o rozhodující firmu v regionu, zaměstnává lidi, podporuje dění ve městě, sport, kulturu. Místo toho, aby město zapojilo automobilku do projektů, tak přišel tento akt. Navíc nespokojenost projevili i její zaměstnanci, protože daň se prudce zvýšila i vlastníkům jednotlivých bytů.  

Škodovka ale do té doby podporovala hlavně sport, její peníze se v ostatních segmentech života města moc neprojevovaly…

Když jsem přišel s plánem vzniku Výboru jako nové komunikační platformy, řekl jsem, že by se Škoda měla více podílet na rozvoji města, více podporovat různé spolky, kulturu, sociální aktivity. Mojí podmínkou pro nastartování jakýchkoliv změn bylo, že firma rozšíří svoji podporu i mimo profesionální sport, kam míří ročně až sto milionů korun. Našel jsem společnou řeč se šéfem personalistiky ve firmě Bohdanem Wojnarem. Úkolem číslo jedna bylo snížení se daně z nemovitosti. A na druhé straně, že Škoda Auto začne podporovat nové projekty a zároveň bude trvat podpora profesionálního sportu, ke které mám sice své výhrady, ale jako Boleslavák chci, aby tu byl kvalitní sport zachován. Ten vztah však musí být vzájemný, nemůžeme jenom brát a nic nedávat. Proto firma definovala některé projekty, které by chtěla financovat ve prospěch svých zaměstnanců. Jedním z nich je například rekonstrukce bazénu v sokolovně, která se dokončí příští rok. Následně vznikl fond, do kterého se Škoda zavázala vložit 7 milionů korun ročně. Dnes jsme už na roční částce 11 milionů korun. Jako úplně největší počin ale lze uvést, že Škoda Auto přislíbila, že do tří let uvolní do regionu 750 milionů korun. Z této částky se budou financovat velké strategické projekty, které by měly zatraktivnit město a region.

Jaké projekty se už rozjely?

Jsou jich desítky. Třeba podpora gymnázia Dr. Josefa Pekaře, kde se rozšíří výuka předmětů, které budou vyučovány v cizím jazyce. Na základní škole „osmičce“ se děti cizinců zdokonalují v češtině. Pečovatelská služba dostala automobil, městská policie také, strážníci dostanou ještě další dvě oktávie, navíc dostanou nové bezpečností prostředky, obnoví a rozšíří se kamerový systém. Uskutečnilo se soustředění plavců v zahraničí, setkání mladých fotbalistů, vybudovala lavička Václava Havla, uskutečnily skvělé kulturní aktivity jako cirkus La Putyka nebo koncert Gorana Bregoviče. Podpořili jsme azylový dům, výsadbu stromů a podobně.

Hodně se hovoří o školství.

Podporují se základní a střední školy, a to materiální formou – kupuje se nová výpočetní technika, interaktivní tabule, vybavení a obnova klasických dílen. Čtyři střední školy dostanou pro autoškolu nové fábie. Zároveň se financuje další vzdělávání učitelů, takzvané kabinety, kde se učitelé setkávají a předávají si zkušenosti, získávají nové poznatky. Máme jasný cíl, aby se do tří až pěti let mluvilo o Mladé Boleslavi jako o městě, kde je nejlepší základní a střední školství v republice. Nyní pracujeme na detailní mapě, jak k tomu cíli, na kterém je spokojený učitel a snad ještě spokojenější žák i jeho rodiče, dojít.

Změnit by se měla lokalita u kina Forum, že?

Nejen ta. Do tří let vznikne u Fóra komplex budov tvořících tzv. nový Pentagon a závodní polikliniku. Ta by měla výrazně rozšířit své služby, mimo jiné o dosud opomíjené a stále aktuálnější oblasti v péči o zaměstnance, jako je například řešení syndromu vyhoření a podobně. Společně s automobilkou řešíme oblast takzvaného Poplužního dvora pod hradem. Město nyní provádí výkupy nemovitostí a nejdéle do roku 2021 zde vznikne další unikátní areál s respektem k historii této lokality. Tvrdím, že příští čtyři roky budou znamenat ve městě zlom, několik jeho částí se změní k nepoznání, skutečně se posuneme do třetího tisíciletí. Naším společným cílem je, aby se ve městě lidem chtělo žít a neutíkali po práci pryč.

Je nějaký projekt, o kterém se vám někdy i zdá?

Občas to je o každém projektu. Bývalý šéfdesignér automobilky Kabaň přišel s myšlenkou rozšíření Škoda Auto Muzea a zároveň nového využití takzvaného starého závodu. Až se postaví nové administrativní plochy u Fóra, bude možné většinu činností přestěhovat a území nově využít. Mezi Bondy centrem a učilištěm by mohla vzniknout zcela nová městská čtvrť. Jsme zatím na začátku, ale počítám, že příští rok se o celém projektu definitivně rozhodne.

Co by se tam dělo?

Parádní by bylo, kdyby se tam objevil konečně pořádný hotel s kongresovým centrem, koncertní sál a pak spousty podniků, aby to tam žilo, jako to žije třeba v ostravské Stodolní ulici.

Opravdu?

Ano, bylo by to místo setkávání lidí, kteří se chtějí vidět, kteří se chtějí bavit a kterým je ve společnosti lidí dobře. Pokud zde chceme udržet lidi z vývoje, IT oblasti, zkrátka ty, kteří pro život potřebují trochu víc než pravidelnou směnu, nákupní centrum a klasickou hospodu, tak to udělat musíme. Záměr je situován mimo zástavbu, mimo hlavní městské dění, kde by hluk neobtěžoval ty, co chtějí mít klid. To je nepřekročitelná podmínka a toto je jediné místo, které ji splňuje.