play_fill
Nový ředitel Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi – dvaašedesátiletý Josef Langer.
Řízením ústavu jej pověřil nový středočeský hejtman David Rath. Současný ředitel Ladislav Řípa z nemocnice odchází. Co bude dělat, ale zatím neprozradil. „Zatím opravdu nevím. Pauzu si ale asi žádnou nedám, to bych nepřežil,“ řekl včera s úsměvem Řípa.
Langer na středeční tiskové konferenci neskrýval emoce, když se ho novináři zeptali na jeho profesní život při vzpomínce na své začátky v Mladé Boleslavi. Zřejmě ho dojalo, že se opět mohl vrátit na nejvyšší post v místní nemocnici.
„Vzděláním jsem zdravotník nelékař – dělal jsem lékařskou elektroniku a začínal jsem tady v mladoboleslavské nemocnici na ARO jako elektronik a později jsem dělal v oblasti nukleární medicíny,“ popisoval Langer nostalgickým hlasem s pauzami v hlase a zřejmě i slzami v očích.
Odvolán v roce 2003
Nemocnici řídil několik let až do roku 2003, kdy musel odejít, neboť byl odvolán. Tehdy jej nahradil Luděk Nečesaný, následovaný Raduanem Nwelatim a později Ladislavem Řípou. Langer, který je ženatý s doktorkou pediatričkou a žije v Pískové Lhotě na Mladoboleslavsku, byl po odchodu z ředitelského křesla na stáži na Ministerstvu zdravotnictví ČR.
„Tato stáž byla velice zajímavá, protože jsem byl u vstupu Česka do Evropské unie a bylo nutné přizpůsobit lékovou politiku, registrační povinnosti, krevní transfuze a další záležitosti Evropské unii, což jsem měl v dikci,“ řekl Langer.
Odcházel a nemocnice dlužila 140 milionů
Na konci ředitelského působení v mladoboleslavské nemocnici byly Langerovi vyčítány velké dluhy, které tento ústav měl. On se však brání, že jeho vinou to nebylo. „Situace v roce 2003 byla velice napínavá, zejména došlo k vážnému porušení toku peněz, protože řadu akcí jsme měli rozpracovanou z investičních prostředků státu. Okresní úřady měly zabezpečovat dotování na provoz a vybavení jednotlivých oddělení, což bylo ale zastaveno,“ vysvětloval Langer.
V té době měla nemocnice zcela nová oddělení od nukleární medicíny přes záchrannou službu po urologii a ORL v novém objektu. Veškeré vybavení musela podle ředitele tehdy financovat z vlastních zdrojů a zároveň musela hradit investice ve dvou patrech na interně.
„Byly to prostředky nad naše síly. Musím také říci, že tehdy došlo k přechodu financování nemocnic na paušální úhrady, což byl vůči nemocnicím velmi nepřátelský systém. Měli jsme tak na hospodářském výsledku ztrátu 140 milionů korun. Nemocnice ovšem nebyla takzvaně vnitřně zadlužená, veškerý reprodukční fond byl převeden do investic, čímž byl na rozdíl od jiných ústavů naplněn princip tehdejší příspěvkové organizace,“ řekl Langer.
Jeho slova potvrdil i náměstek hejtmana pro zdravotnictví Zdeněk Seidl. „V této době bylo velmi špatně nastaveno financování nemocnic a já snad neznám nemocnici, která by v té době nebyla ve ztrátě. Ukázalo se, že tehdejší financování nebylo takto možné a myslím si, že boleslavská nemocnice byla ohledně financování jedna z lepších,“ řekl Seidl Deníku.
Hlavně klidné předání nemocnice
Zástupci nového vedení kraje ve středu postupně objížděli oblastní nemocnice ve Středočeském kraji a seznámili dosavadní vedení nemocnic s rozhodnutím o jejich odvolání a zároveň uváděli do funkcí ředitele nové.
„Požádal jsem bývalé ředitele, aby seznámili své nástupce s problémy v nemocnicích,“ řekl mimo jiné náměstek Seidl a ocenil dobrou spolupráci s představiteli odstupujících managementů nemocnic včetně vedení nemocnice v Mladé Boleslavi.
Během následujících sedm až deset dnů se chce setkat s primáři jednotlivých oddělení v těchto nemocnicích a ujasnit si další rozvoj nemocnic. Odstupující ředitel Ladislav Řípa potvrdil, že platí dohoda, aby personální změny ve vedení nemocnice proběhly bez problémů co nejdříve, aby se nijak nenarušil chod nemocnice.
„Myslím, že od pondělí 1. prosince by se mohl nový ředitel plně ujmout funkce,“ řekl Řípa. Jeho nástupce si tento přístup pochvaloval. „Velice oceňuji přístup stávajícího managementu. Přebírám nemocnici zkonsolidovanou, ve stavu, kde je potřeba, jako v každém živém organismu, dále pokračovat v denním režimu, v denním provozu. Byl bych velice rád, aby nemocnice žádným otřesem netrpěla, aby poskytování zdravotní péče bylo kontinuální. Dopad na personální záležitosti by měl být minimální, neočekáváme ani žádné radikální změny na primariátech," řekl Langer.
A co bude dál?
Směr do budoucna je podle něho jasný – dokončit předpokládané stavby, které jsou zde připraveny, zabývat se hlavně přípravou kvality, tedy připravit nemocnici na akreditaci i zajistit dostatek ošetřujícího personálu. „Naším hlavním cílem je, aby nemocnice měla mezi pacienty dobrý ohlas a aby do ní vstupovali s důvěrou i určitou vizí, že zde v tomto ústavu jim budeme schopni pomoci,“ řekl Langer.
Rozvoj nemocnice se podle Langera po jeho odchodu z vedení v roce 2003 neodchýlil příliš od původních plánů. Za velice zdařilé kroky vedení nemocnice označil zakoupení nového pavilonu pro léčebnu dlouhodobě nemocných a opuštění areálu léčebny v Kosmonosích.
„Za tento počin by managementu měl být vysloven dík. Myslím si, že dobré bylo i soustředění dětského oddělní do porodnice," doplnil Langer. Uvedl také, že v nemocnici chybí zhruba 10 až 15 sester. Možnost zlepšení vidí ve velkém potenciálu sester na mateřské dovolené a případně v získávání sester i ze zahraničí, ovšem při dodržení kvalifikačních předpokladů a zákonů.
