Důvodů, proč mohou houby člověku ublížit, je hned několik. „Nemusíme se otrávit pouze houbami jedovatými. Jedlé houby se špatným skladováním či nesprávnou tepelnou úpravou stávají nezdravými,“ říká tisková mluvčí středočeské záchranné služby Tereza Janečková.

Snížit riziko otravy jedovatými houbami je jednoduché. Nesbírat ty, o kterých si nejsme stoprocentně jisti, že jsou jedlé. „V České republice dochází nejčastěji k nezamýšlenému požití muchomůrky zelené a hub jí příbuzných. Tato otrava má dlouhé bezpříznakové období od zkonzumování jídla, kdy člověka nepostihují žádné zdravotní potíže,“ vysvětluje Janečková.

Zhruba za 6 – 24 hodin se objeví průjmy, zvracení a bolesti břicha. Podle mluvčí záchranky dochází zhruba po dvou dnech k velkému zlepšení zdravotního stavu. A to je ta největší zrádnost! „Toto zlepšení je ale zdánlivé, protože trvá poškození jater a ledvin. Přibližně pětina z otrávených lidí do dalších dvou dnů zemře,“ varuje mluvčí.

Jak se ale zachovat, když máme podezření, že jsme zkonzumovali jedovatou houbu? Lékaři doporučují okamžitě vyvolat zvracení. K rychlejšímu vyprazdňování střev lze použít i projímadel. „Potřeba je doplňovat tekutiny kvůli proplachování ledvin,“ upozorňuje dále Janečková.

Okamžitě je nutné zavolat záchrannou službu, nebo vyhledat lékařskou pomoc v nemocnici. Je–li to možné, zajistit také vzorky jídla, aby mohly být provedeny rozbory, zda se opravdu jednalo o jedovaté houby.

Problémy s pokrmy z hub lze očekávat i v případě, že dojde k jejich zapaření, nebo jejich špatné či nedostatečné úpravě. Pro uchování bychom tak neměli používat například igelitové tašky, ale prodyšné košíky. Po přinesení domů je co nejrychleji zpracovat.