Podle mluvčí Finančního úřadu Středočeského kraje Jiřiny Plášilové je běžnou chybou, že se nepodepíšou. Nebo zapomenou doplnit příslušné přílohy. „Velmi často dochází také k chybám v součtech," říká Jiřina Plášilová a připomíná, že tyto nedostatky lze odstranit v rámci neformálního upozornění správce daně.

Mezi nejčastější zásadní chyby patří, když daňové zvýhodnění na děti uplatňují oba rodiče. Mluvčí Finanční správy Petra Petlachová připomíná, že nárok na zvýhodnění na dítě má vždy jen jeden z rodičů. Lidé podle ní také často chybně uplatňují slevu na manžela nebo manželku.

Loni byla vyměřena rozdílně od částek přiznaných poplatníky v daňovém přiznání u slev na dani na manželku nebo manžela částka téměř deset milionů korun, u daňového zvýhodnění na vyživované děti to bylo dokonce sedmnáct a půl milionu.

„Slevu na dani ve výši 24 840 korun lze od daně odečíst na manželku, pokud její vlastní roční příjem nepřesahuje 68 tisíc korun. Příjmy, které se do vlastního příjmu nezahrnují, jsou uvedeny v zákoně o daních z příjmů. Všechny ostatní příjmy musí být do vlastního příjmu započítány," vysvětlila Petra Petlachová. Do příjmů se přitom nepočítají příspěvky sociální podpory, například rodičovská nebo nemocenská.

Podle Marie Hanušové, zkušené účetní z Nymburka, není pro daňové poplatníky příliš složité vyplnit si přiznání sami v případě, že mají pouze příjem ze zaměstnání, případně k tomu ještě příjem například z pronájmu. „Jakmile však člověk podniká, je to už mnohem komplikovanější a určitě se vyplatí nechat si daňové přiznání zpracovat," doporučuje Marie Hanušová.

S vyplněním jednotlivých kolonek v daňovém přiznání mají podle ředitele vyměřovacího odboru Finančního úřadu v Mladé Boleslavi Jiřího Marhana největší problémy právě lidé, kteří nepatří mezi podnikatele. Ti, kteří jsou zaměstnaní, ale během roku mají jednorázový příjem, například z pronájmu. „Většinou dlouze bádají, co do kterého řádku přesně napsat," poznamenal Jiří Marhan a připomněl, že takoví lidé podávají daňové přiznání proto, aby jim byl vrácen přeplatek ze závislé činnosti.

Cena za zpracování daňového přiznání se odvíjí od složitosti a časové náročnosti úkonu, v případě pouhého příjmu ze zaměstnání, doplněného o nějaký vedlejší příjem, se cena pohybuje mezi pěti sty a tisícem korun.

U daňového přiznání při podnikání však cena za zpracování bývá od patnácti set korun až do několika tisíc podle složitosti případu.