Polemika nad budoucí podobou Domu kultury, jehož rekonstrukce by měla začít příští rok, pokračuje. Přestože zástupci magistrátu minulý týden opět konstatovali, že přesun městské knihovny do DK je jenom jednou z možností, knihovníci svůj názor jasně zformulovali a rozběhli ve městě i na internetu petiční akci.

Nejde však o velké překvapení. Na existenci petice, která začala vznikat s šířícími se informacemi o údajném záměru města knihovnu přesunout a ještě tou dobou nebyla mezi lidmi, město upozornil na úterním veřejném setkání k budoucnosti Domu kultury Jaroslav Novotný, bývalý ředitel Okresní knihovny Mladá Boleslav. Ten věcně poznamenal, že osobně by se nebránil přesunu knihovny do modernějších prostor, také však dodal, že odmítá přesun za předpokladu, že by tím činnost knihovny utrpěla.

Právě Novotný společně 
s bývalou ředitelkou knihovny Zdenou Halamkovou a knihovnicí Věrou Svárovskou jsou členy petičního výboru. Podporu mají zejména mezi těmi, kteří se v 90. letech podíleli na vzniku objektu na třídě Václava Klementa, kde knihovna už přes dvacet let funguje. Petice má však podporu i u současných knihovníků a čtenářů knihovny.

„Přesun do nějak přizpůsobených stávajících prostor Domu kultury bych vnímala jako krok zpátky. Prostory jsou pro provoz knihovny nevhodné a utrpěla by kvalita služeb. Jinak by tomu samozřejmě bylo, kdybychom ještě stále sídlili v budově obchodní akademie a ne v objektu, který byl ve spolupráci s odborníky na knihovnictví navržen přímo pro knihovnu," komentuje ředitelka knihovny Věra Kovaříková.

A co odpůrcům možného stěhování vadí nejvíc? Hrozba zmenšení prostoru pro volný výběr knih (většina čtenářů nepřichází pro konkrétní titul) nebo umístění většiny knih v suterénu, navíc za předpokladu, že by knihovna v DK obývala první nadzemní podlaží. Kromě toho ale také společné oddělení pro dospělé a pro děti (k určitým knihám by se děti neměly vůbec dostat) nebo jeden vchod pro knihovnu a restauraci.

„V Domě kultury bych si uměla představit vznik nové pobočky pro mládež, která by byla součástí knihovny, ale zároveň měla jiný provozní režim. To by zvýšilo čtenářský komfort a zároveň přispělo k tomu, o co jde městu – oživit Dům kultury přítomností mladých," dodává Kovaříková.

Na druhou stranu zaznívají i opačné hlasy: „Mně se toto řešení (přesun knihovny do DK, pozn. red.) zamlouvá. Jedním z velkých problémů dnešního DK je jeho obrovská velikost a nevyužití. Kolikrát za měsíc jsou využity všechny sály?" ptá se čtenář Boleslavského deníku Viktor Nárožný.

Čas běží a zadání studie se blíží. Právě nyní je tedy čas na dialog a na připomínkování toho, jak by měl DK v budoucnu vypadat a fungovat. Pokud vám toto téma není lhostejné, můžete se zapojit i vy. Magistrát k tomu ostatně vybízí.