Národní poutí si připomněli občany, kteří nasadili životy před koncem války
Ledce - Národní pouť je pro obyvatele Ledců příležitostí, kdy vzpomínají na občany, kteří zemřeli někdy jen pár hodin před koncem druhé světové války. Tradice ale nekončí smutně, naopak. Ochotníci každý rok nacvičí nové divadelní představení.
Kolem pěti set místních si v sobotu odpoledne posedalo v přírodním amfitátru v Ledcích. Přilákali je sem chotničtí divadelníci ze zdejší osvětové besedy, kteří u příležitosti Národní pouti secvičili další z řady inscenací. Tentokrát si vzali „na mušku" Soudné sestry od autora Terryho Pratchetta. Humoristickou fantasy knihu, kterou do divadelní podoby přepsal Stephen Briggs.
Nebylo snad nikoho, kdo by se v přírodním amfiteátru nezasmál zápletce či provedení. Kromě vtipného textu stály za pozornost také kostýmy, které s herci vytvářela Anna Orlovská. Jako skutečné se zdály být tři čarodějky bábi Zlopočasá, stařenka Oggová a Magráta Česneková v podání Miroslavy Fuksové, Jaroslavy Šiftové a Barbory Štaflové.
Režijní zpracování si vzal na starosti Václav Machač, ozvučení Věra Machačová a scénu s kulisami dala dohromady trojice Miroslav Mulač, Jan Pospíšil a Jana Tobíšková.
Nicméně, divadelnímu představení předcházel pietní akt a připomínka konce 2. světové války, zejména čtyřiatřiceti obyvatel, kteří nasadili životy. „Zemřeli v naději, že svými činy pomohou k osvobození obce a celé vlasti," řekl v projevu starosta Josef Keller.
Stovka německých vojáků v Ledcích
Připomněl, že 2. února 1945 přišlo do Ledců sto německých vojáků. Byla to strážní jednotka, která měla na starost hlídat munici. Vojáci s sebou přivedli ještě dvě stě ruských zajatců. Ti za asistence stráže vykládali na nádraží v Ujkovicích vagony s municí a tu pak převáželi do vybudovaných muničních skladů.
Příchod vojáků však u zdejších obyvatel vyvolal neklid a řadu obav. „Bylo nařízeno ubytovat zajatce v hostinci U Čurdů a U Andělů. Sami Němci obsadili školu," konstatoval dále starosta s tím, že obec musela odevzdávat brambory, slámu a seno. Kromě toho byl vydán striktní zákaz, aby lidé nedávali žádné potraviny zajatcům. Ten však byl denně porušovaný.
S blížícím se koncem války místní lidé spolu s partizánskou skupinou z Jabkenic cítili potřebu zasáhnout proti německým okupantům. A tak 6. května 1945 zajali třiadevadesát Němců, odzbrojili je a osvobodili ruské zajatce. Na rozkaz partizánského vedení měli být Němci 7. května 1945 odvedeni pěšky do Mcel. Velitelem transportu byl učitel Miloslav Drnec a doprovázelo ho šestnáct ledeckých občanů. Když transport přicházel ke křižovatce Ujkovice Prodašice, byl napadený německým obrněným vozem, který se blížil z jihu od lesa přes pole k silnici. „Při kulometné palbě padlo deset občanů a šest jich bylo zajato. Za neustálé střelby vtrhli Němci do obce se dvěma obrněnými vozy a sto padesáti vojáky. Rabovali domy, brali zásoby potravin, cennosti a hledali zbraně. Mnoho obyvatel uprchlo do lesů. Díky vysvětlování tehdejšího starosty Františka Kaňky a přímluvou německého nadporučíka, byla vesnice uchráněna od nejhoršího," dodal Josef Keller.