Díky citlivému postupu majitelů se tu v průběhu let našla celá řada archeologických nálezů, od pravěkých kamenných nástrojů přes kovové industrie včetně podkovy z 15. století nebo stříbrné mince z doby Rudolfa II. až po nespočet nálezů keramických.

Poslední várka, kterou zde Pavel Kverek objevil, ovšem potěšila nejen jeho, ale také archeologa Jiřího Waldhausera, známého znalce a milovníka Keltů.

„V posledním sběru doktor Waldhauser určil zcela jasně 18 střepů, které pocházejí z různých keltských předmětů z druhého až prvního století před naším letopočtem," vypráví Pavel Kverek.

Potvrdila se tak domněnka, o níž byl Jiří Waldhauser přesvědčen už dlouho, totiž to, že Keltové pobývali i v Kněžmostě. Na nedaleké Branžeži byl důkaz jejich pobytu nalezen, Kněžmost na něj však dosud čekal.

„My jsme rádi, že se to potvrdilo. Keltská civilizace je dnes velkým hitem, Boleslavsko je mnohde hostilo, tak mě těší, že my jsme je vlastně měli doma," raduje se ornitolog, kterého historie tohoto regionu přitahuje čím dále více.

Tento objev Pavel Kverek vnímá nejen jako historický přínos zkoumání regionu, ale také jako dárek obci, kde si na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století postavil dům. Kněžmost totiž letos oslaví 700 let výročí založení obce.

Objevy v zahradním jezírku ale zdaleka nejsou u konce. Například se tu nachází nejstarší dřevěná stavba na území Českého ráje, která se díky spodní vodě zachovala neporušená. Proč však o podobné historické poklady není velký zájem ze stran institucí?

To a ještě více se dočtete v rozhovoru s Pavlem Kverkem v pondělním vydání Boleslavského deníku!