Rodák z Rovenska pod Troskami přišel do Hradiště za prací celý svůj profesní život strávil v Liazu. O hudbu se však začal zajímat až ve chvíli, kdy se stal otcem a jeho dcery začaly docházet na hodiny klavíru. Zájem přerostl ve vášeň a vášeň v celoživotní lásku. Z řadového předplatitele abonentního cyklu koncertů se stal jednatel a posléze i předseda KPH.

Díky svému nadšení udržoval Vlastimil Kouřil s celou řadou umělců přátelský vztah a pravidelnou korespondenci. Mnichovo Hradiště se tak stávalo jejich pravidelnou zastávkou, místem, kde koncertovali mnohdy za minimální honorář a pro radost z hudby samé. Panu Kouřilovi se rovněž podařilo udržet i v době, která komorní hudbě dvakrát nepřeje, takový počet abonentů, který Hradišti mohlo a může závidět široké okolí.

„To, co se líbí mně, chci ukázat také spoluobčanům," nechal se během natáčení medailonku, jenž byl poprvé promítán při udělování letošních Cen města Mnichovo Hradiště, slyšet její laureát. Snad právě proto měl KPH v Hradišti vždy takové kouzlo.

V posledních letech se Vlastimil Kouřil rád představoval jako jednatel KPH v demisi. Snažil se totiž najít svého nástupce. Přestože to se mu nepodařilo, Klub Mnichovo Hradiště bude v jeho odkazu pokračovat.

Město na uctění památky svého významného občany vyvěsilo nad radnicí černý prapor.