I podle výsledků z minulého roku počet lidí, pro které končí večírek  na záchytné stanici při Klaudiánově nemocnici, rok od roku roste.  Loni zde poskytovali opilým lidem nocleh tři sta desetkrát, o rok dříve zde ošetřili  „jen" 272 lidí, tedy o více než čtyřicet méně. „Zhruba třetina klientů přitom v rukou pracovníků záchytky končí opakovaně, letošní rekordman si lůžko záchytky vyzkoušel pětkrát. Stejně úctyhodného počtu nocí dosáhla i jedna žena," prozradila kuriozitu vedoucí zdeprotialkoholní záchytné stanice Radoslava Bayerlová.

Největší perličkou minulého roku je ale určitě muž, který byl na záchytce ubytován dvakrát za jediný den. Poprvé přišel krátce po půlnoci a podle platných pravidel byl ráno propuštěn. Večer jej ovšem policejní hlídka přivezla znovu. A za dva dny jej pracovníci záchytky ke svému údivu spatřili potřetí. „Některé tváře už opravdu poznáváme, a když je vidíme, už víme, co čekat," říká Radoslava Bayerlová.

Jednou z možností, proč lidé na záchytce končí krátce po sobě, je i skutečnost, že se po propuštění nikdo nestará, kam jdou. Policie klienty záchytky sice sváží ze spádové oblasti celého Středočeského kraje, kde jsou kromě boleslavské záchytky už jen tři podobná zařízení,   jak se ale dostanou zpět domů už nikdo neřeší. Většina z nich je přitom bez peněz a bez telefonu, mohou tedy jen obtížně někoho kontaktovat.

Kromě opakovaných pobytů některých klientů je podle vedoucí záchytky dalším jevem zvyšující se agresivita opilých jedinců. „Někdo je agresivní jen verbálně, stále častěji se ale setkáváme i s takovými, kteří nás napadají fyzicky.  Mnohokrát jsme vděční za přítomnost a pomoc policistů," dodává k tomu Radoslava Bayerlová. Na záchytce při Klaudiánově nemocnici minulý rok přespali v 272 případech muži, a pouze osmatřicetkrát ženy.

Nejvíce klientů, pětatřicet, měli pracovníci záchytné stanice v červnu. Naopak nejméně, což bylo devatenáct, v červenci, říjnu a listopadu. Žádná žena neskončila pod dohledem personálu v květnu, v lednu se jim to poštěstilo devětkrát. Sedmdesát šest opilců bylo boleslavských,  ostatní si do Boleslavi na záchytku „odskočili" jen na návštěvu.

Zajímavým statistickým údajem je i to, že počet cizinců mezi klienty záchytky dokonce klesl – z alkoholového opojení se zde probrali oproti loňským sedmdesáti jen třiačtyřicetkrát. Záchytná stanice Klaudiánovy nemocnice disponuje třemi lůžky. Všechna byla plná třiadvacetkrát, nejvíce napilno měli loni pracovníci záchytky 16. února, kdy se jim během jediného dne na lůžkách vystřídalo pět klientů.

Za pobyt na záchytné stanici zaplatí člověk 4000 korun za noc. Většina z nich dostává od nemocnice složenku na dlužnou částku. Peníze, které lidi nezaplatídobrovolně, jsou vymáhány právní cestou. Problém je, že většina lidí za nocleh na záchytce nezaplatí, i proto musí toto zařízení dotovat město.