Pokud by měl krátce zhodnotit stav církevních staveb, za něž zodpovídá, je rád, že žádná z nich není opuštěná či havarijní, tedy bez střechy, případně bez krovů.

Jednou ze staveb, které téměř hrozilo, že v nejhorším případě bude srovnána se zemí, byl kostel v Solci. Jak Pavel Mach zmínil, po roce 1990 mu právě chyběl krov i střecha. Kdyby tehdy nezasáhl Jan Toman a zdejší děkanství, je otázkou, jak by to nakonec s kostelem dopadlo.

„Naštěstí podoba kostela nebyla věřícím jedno a pokud se na něj podíváme dnes, můžeme konstatovat, že se za poslední roky na jeho záchraně odvedlo spoustu práce," řekl s radostí farář, pod nějž náleží osm farností, čtrnáct kostelů a dohromady se stará o přibližně dvacet objektů.

Právě s opravou soleckého kostela pomáhají nejen peníze z dotací, ale také prostředky, které lidé dobrovolně věnují do sbírek. Letos by rádi ještě dodělali vnitřní omítky, v budoucnu by chtěli zaklopit strop a obnovit dřevěný kůr.

Problémem jsou peníze

Největší problém v péči o církevní památky představují finanční prostředky. „Ty jsou velmi omezené. I do budoucna budeme stále odkázáni na státní podporu dotací, a to z ministerstva kultury. Dalším ovšem menším zdrojem je hospodaření farností. I po restitucích jsou naše majetky velmi skromné," vysvětlil Pavel Mach.

Poznamenal však, že často také veřejnost přiloží ruku k dílu. Někteří pomohou materiálně, jiní osobním nasazením a prací.

V současné době má mnichovohradišťská farnost rozjetých šest dotačních titulů, jejichž prostředky použije na nejrůznější stavební opravy. „Zedníky máme například na renesančním kostele v Klášteře nad Jizerou, kde ještě letos stihneme dodělat střechu a příští rok bychom rádi pokračovali obnovou fasády a průčelí. Počítáme také s restaurováním historického interiéru," naznačil Pavel Mach.
Stavební práce se rozeběhly také v Kněžmostě, kde tento rok začali také s opravou střechy a krovu. Náklady se vyšplhaly na 800 tisíc s tím, že čtvrtinu uhradila obec a zbylou částku doplnilo ministerstvo.

Spolek pro záchranu kostela

„Těší mě, že právě zde vznikl spolek pro záchranu zdejšího kostela sv. Františka. Místní dali dohromady hudební sdružení, které připravuje řadu pravidelných akcí," sdělil Pavel Mach, který při všech úpravách zajišťuje administrativu, což je mnohdy nelehká práce.

Přestože tradiční katolíci v Kněžmostě vymřeli, okolo kostela se pohybují lidé, kteří mají rádi kulturně společenský život a na budoucnosti kostela jim záleží.

Zásahu odborníků neujde ani kostel na Loukově, k němuž přísluší také fara, knížecí hrobka a zahrada. Nedávno zde odstartovaly práce na obnově hrobky a počítá se také s renovací kostela. „Zedníci pracují i na zdejší faře. Ta stojí na krásném místě, nedaleko teče Jizera, a měla by sloužit ke společenským a rekreačním účelům. Věříme, že se nám podaří interiér uvést do obyvatelného stavu už příští rok," konstatoval mnichovohradišťský farář.

Ten nezapomíná ani na faru právě v Mnichově Hradišti. Aktuálně zde dokončují přízemí a příští rok by rádi zrekonstruovali jednu z hospodářských budov. Tam by měl vzniknout společenský sál s kapacitou minimálně padesát osob, nebude chybět sociální zázemí či kuchyně. „V dalších letech počítáme s modernizací dalších objektů. Z kočárovny by se stalo ubytovací zařízení pro turisty, z roubeného špejcharu pak společenské či letního zázemí," popisuje budoucí plány Pavel Mach, které by se měly uskutečnit v blízkosti fary, tedy v okolí zahrady a dvora.

Nápadů, jak církevní budovy vdechnout nový život, je dost, otázkou jsou ale finance.