Třeskuté mrazy nás zatím neopouští. Předvídat jejich důsledky je ale zatím předčasné. Jak se s nízkými teplotami vyrovnává příroda a jak postihne naše zemědělce? Podle Simony Šlosarové, ředitelky mladoboleslavské Okresní agrární komory, nejsou současné mrazy příznivé, ale s nízkými teplotami v únoru se dá běžně počítat. Jejich dopady se plně projeví až na jaře, v tuto chvíli je proto ještě předčasné vyčíslovat škody. „Celkové situaci nepřidaly ani teploty v lednu, nejnutnější práce byly ovšem přesto tou dobou dokončeny,“ uvedla a pokračovala: „Mnohem větší škody než zimní mrazy způsobují spíše jarní mrazíky, které každoročně sužují zemědělce a ovocnáře také v našem okrese.“

Na otázku, jaké jsou možnosti pro zemědělce, postižené takovými klimatickými výkyvy, jako jsou prudké mrazy, sucho nebo přívalové deště, odpověděla Šlosarová, že po desetiletí se hovoří o zřízení Fondu těžko postižitelných rizik, jenž měl být ustanoven již před třemi lety, ale stále ještě není v platnosti.

„Podle dřívějších úvah by do fondu přispívali jedna ku jedné zemědělci a stát. V případě mrazů, nadměrných srážek v období sklizně nebo sucha z něj pak budou moci zemědělci čerpat peníze. Maximální rozsah fondu měl být 14 miliard korun,“ řekla ředitelka Simona Šlosarová.

Zemědělci, kteří by v současné době chtěli náhradu za nadměrné sucho a podobné klimatické nepředvídatelné jevy, musí být komerčně pojištěni.

Podíváme–li se do našich lesů, naskytne se nám poněkud jiný obraz.

„Zvířata by byla za normálních okolností schopna tyto teploty běžně přestát. Pokud by měla klid, nepředstavovaly by současné mrazy tak velký problém,“ uvedl Rudolf Jíra, předseda okresního mysliveckého spolku. Podle něj je pro zvířata katastrofální především činnost člověka. Příčin je celá řada – nová zástavba na vesnicích a s ní i zvýšená automobilová doprava po místních silnicích, jíž trpí drobná zvěř, nezodpovědní pejskaři, kteří své psy klidně pustí bez vodítka po lese, a také pěstování řepky a používání nejrůznějších postřiků a pesticidů.

„Vyloženě tristní je v tomto případě stav srnčí zvěře, která se na řepce, která obsahuje pro srnky otravné látky, stala přímo závislou. Je to jako s alkoholismem u člověka. Nezáleží na tom, že se je snažíme přikrmit, vždy se raději vrátí k řepce,“ konstatoval Jíra.

Co se současných mrazů týče – jejich jedinou výhodou může být, že pravděpodobně způsobí úbytek nejrůznějších škůdců, houbových chorob a klíšťat. Na tom se shodují jak Jíra, tak Šlosarová. 

KAREL SMAŽÍK