Většina myslivců na Boleslavsku proto kvůli prasečímu moru žádná opatření nepřipravuje.

„V naší soukromé honitbě se snažíme počet divočáků omezovat stejně jako jindy, v letních měsících je to ale s odstřely složité, protože zvířata se pohybují v kukuřičných, řepkových nebo slunečnicových a obilných polích,“ říká myslivec z Ledců Jaroslav Havlát.

Ani další oslovená myslivecká sdružení zatím nevyužívají dříve nedovolené techniky lovu, například odstřel za použití nočního vidění, za umělého osvětlení nebo na plochách, kde se pěstují zemědělské plodiny.

„Už delší dobu upozorňujeme, že černá zvěř je u nás extrémně přemnožená. Počty divočáků bychom rádi regulovali, ale legislativa nám to dosud neumožňovala,“ krčí rameny Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou.

Právě přemnožení divočáků má nejen podle Bendla možnou souvislost s šířením afrického moru prasat a dalších chorob.

Ekosystém, nabízející dostatek potravy, kde nemají divoká prasata kromě člověka jiného predátora, totiž dává šanci na přežití a rozmnožování i slabším kusům, které by za jiných podmínek v přírodě nepřežily. Tyto kusy jsou pak náchylnější k nemocem a mohou je dále šířit.

Následky prasečího moru v Česku se dotknou i hospodaření mysliveckých sdružení. Dosavadní praxe byla totiž taková, že řada z nich si odstřelené kusy nenechávala, ale maso prodávala do restaurací. Nyní jim tento příjem, který pomohl například zaplatit krmivo pro zvěř na zimu nebo materiál na napajedla a krmelce, chybí. Zájem restaurací o kančí maso ochladl.

Aktuální situaci však není podle hajného Bendla nutné vidět pouze v černých barvách. Otevírá totiž cestu k zásadní systémové změně. „Mohla by posloužit jako argument pro větší regulaci černé zvěře, po které myslivci léta marně volají. Člověk si konečně musí uvědomit, že je jediným predátorem, který se o to může postarat,“ říká Bendl.

Populace černé zvěře v Česku roste. Přestože v roce 2015 bylo podle Českého statistického úřadu uloveno rekordních více než 185 tisíc kusů, na hustotě populace divočáků v přírodě se to neprojevilo.

Příznaky
Africký mor prasat je silně nakažlivá nemoc podobná klasickému moru prasat, ale s rychlejším průběhem. Úmrtnost je vysoká, téměř stoprocentní. Nákazou může onemocnět prase domácí i divoké. Nemoc se projevuje vysokou horečkou až 42 stupňů Celsia, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají namodralou kůži. Prasečí mor není přenosný na člověka. Ani se nepřenáší vzduchem. Ochranou domácích chovů je zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty a dodržování zákazu krmení kuchyňskými odpady.

M. WEISS, M. RŮŽIČKOVÁ